Přejít na obsah






Fotka
- - - - -

Kos II. - Nisyros, Bodrum

Příspěvek od MikiHamza , 23 červenec 2014 · 4 109 Zobrazení

reportáž
Během týdenní dovolené v termínu 10.-17.7.2014 na řeckém ostrově Kos jsme si udělali dva výlety mimo něj.
Při pobytu na Kosu je možnost prozkoumat i jeho nejbližší okolí. Je možno zvolit buď nabídku cestovních kanceláří, ať už prostřednictvím cestovky, která organizuje váš pobyt, což má výhodu průvodce mluvícího česky, nebo přímo od místní cestovky, kde zase bývá podstatně nižší cena. Další alternativou je použít normální dopravu, tj. pravidelné lodní linky spojující jednotlivé ostrovy. Výběr je dán finančními prostředky a odvahou. Pomijím přitom třeba možnost soukromého pronájmu místního plavidla nebo plavbu na vlastním, např. nafukovacím člunu.
Nejsnazší volbou je využít nabídky fakultativních výletů pořádaných cestovní kanceláří. Výběr bývá obvykle menší a součástí programu jsou i aktivity, které pro vás nemusí být zajímavé. Příkladem na Kosu je třeba plavba ke třem sousedním ostrovům severně od Kosu, jejímž hlavním cílem je koupání. První koupací zastávka je na ostrově Pserimos, kde dokonce jedna keška je, ale mimo místo koupání. Další zastávka je v hlavním městě ostrova Kalymnos, kde je možno si odpočinout, nakoupit suvenýry či poobědvat v taverně. Na něm jsou v současnosti kešky dvě, ale opět daleko od místa zastavení. Cestou zpět na Kos se opět zastavuje na koupání u některého ze dvou malinkých ostrovů Plati či Krevatia, které jsou bez kešek.
Další nabízené výlety jsou ale pro kačera atraktivní. Jsou to návštěvy sopečného ostrova Nisyros a tureckého Bodrumu. Obou jsme se zúčastnili.
Ostrov Nisyros patří pod správu Kosu. Leží asi 14 km jižně od ostrova Kos. Je sopečného původu, v podstatě je to sopka s velikým kráterem uprostřed, a má skoro kruhový tvar. Podle bájí vznikl odštěpením vykouslého kousku ostrova Kos, který mrštil bůh moří Poseidon po obru Polyvotovi během bojů mezi bohy a titány. Právě pod ostrovem uvězněný Polyvot má na svědomí stálou seizmickou a vulkanickou činnost. Poslední erupce sice byla koncem 19. století, ale občasná zemětřesení pokračují dodnes. Díky úrodné půdě navzdory nepřítomnosti zdroje vody je ostrov od pradávna osídlem, jeho historie je shodná s okolními ostrovy, tzn. že se tu vystřídali Řekové, Římani, Peršané, Turci i Italové. Kromě pozůstatků pevnosti nad největším městem ostrova - Mandraki - zde ale zachovalé památky chybí.
Nisyros

Na ostrov Nisyros se jezdí z Kardameny, plavba trvá asi jednu hodinu a cestou se míjí "vyžraný" ostrov Gyali, kde francouzská firma těží pemzu, díky čemuž má Nisyros velké příjmy. Dalším zdrojem financí ostrova je těžba obsidiánu, tj. sopečného skla, přímo na Nisyru. Obě horniny jsou turistům nabízeny jako typické suvenýry, vedle místních specialit, např. mandlového sirupu soumada. Od přístavu odvezou turisty do kaldery sopky o průměru 3,5 km autobusy. Kdo si chce prohlédnout největší kráter zvaný Stefanos, musí zaplatit vstupné, a pak se může pokochat pohledem doplněným sirným zápachem plynů vycházejících z mnoha fumarol na jeho dně. Odvážnější mohou sestoupit strmou stezkou na dno a prohlédnout si je zblízka. A to nejlepší na konec. Tento nevšední zážitek je spojen s odlovem earthcache GC1CZFF Nisyros. Není bez zajímavosti, že tato earthcache má české autory, našinec je též autorem již zmíněné earthcache Terma na Kosu.
Nisyros - kaldera

Nisyros - kráter Stefanos

Nisyros - kráter Stefanos

Fumaroly v kráteru Nisyros

Fumarola - detail

Fumaroly uprostřed kráteru Stefanos

Fumarola - detail

Po návratu do Mandraki jsou organizovány prohlídky úzkých křivolakých uliček s mnoha obchůdky, kdy zájemci mohou navštívit mužský pravoslavný klášter Panny Marie na skále na místě bývalé pevnosti Palaeokastron. Ten je cílem především ruských turistů.
Mandraki - klášter Panny Marie

Pokud se pokračuje pár set metrů dál ze městečko po kameny dlážděné stezce, dorazí se na místo, odkud je krásný výhled a kde je ukrytá keška GC27P5D Nisyros Monopati, shodou okolností též od německé kačerky sporki, která má na svědomí pěknou sérii na Kosu. Díky přesnému zaměření a geostezce je možný celkem rychlý nález, i když ve svažitém, bujnou vegetací zarostlém kamenitém terénu to může dělat problémy. Naštěstí je volno k prohlídce městečka, nákupu suvenýrů i občerstvení v některé z mnoha taveren dostatečně dlouhé.
Mandraki a Gyali

Opuncie

Cache GC27P5D Nisyros Monopati

Druhým lodním výletem byla návštěva Bodrumu v Turecku, který leží asi 15 km severovýchodně od města Kos, odkud se pluje. Okolí Bodrumu je možná až překotně se rozvíjející letovisko, kam směřují turisté i od nás. Samotné město je velice živé, plné historických památek na předchozí obyvatele, kterými byl od 7. st. př.n.l. řecký kmen Dórů. V jejich době i později za Peršanů mělo město jméno Halikarnass. Právě perský král Mausól započal se stavbou své majestátní hrobky, kterou po jeho smrti v roce 353 př. n. l. dokončila jeho dcera Artemísia. Ta se stala jedním ze sedmi divů starověkého světa. Mauzoleum ale ale bohužel nezachovalo, po zemětřesení po 1400 letech bylo zničeno a jeho zbytky použili křižáčtí rytíři ke stavbě pevnosti Sv. Petra začátkem 15. století, po níž město získalo název Petronium. Jak bylo v okolí zvykem, počátkem 16. století byli řádoví rytíři vytlačeni Osmany. Začátkem 20. století získalo pak tehdy klidné rybářské městečko svůj dnešní název.
Při příjezdu do zálivu, kterému vévodí na pravé straně pevnost je možné na levé straně na kopci vidět řadu starých kamenných větrných mlýnů, tvořících dříve hranici města. Od nich je pěkná vyhlídka na město. Toto místo je pak první zastávkou na okružní cestě po Bodrumu. Během krátké pauzy na focení je možnost odlovit si místní kešku GC1HN91 Gokart14 [wind mill in btw Gumbet&Bodrum]. Tady mne ale potkala veliká smůla, neboť keška byla právě zcizena. Autor ale nabídl v listingu alternativní možnost zalogování, kterou jsem využil. Snad bude tedy brzy obovena ve fyzické podobě.
Bodrum - větrné mlýny

Bodrum - větrné mlýny

Další zastávkou na cestě byly zbytky tzv. Myndoské brány. Ta byla součástí hradeb kolem města, a populární je díky tomu, že jí vstoupil do města Alexand Veliký po jeho obléhání.
Bodrum - Myndoská brána

Odtud je pak kousek k velkému amfiteátru z dob Římanů, jednomu z největších zachovalých divadel v Malé Asii.
Bodrum - amfiteátr

Po povinné návštěvě nějaké místní manufaktury s prodejnou, v našem případě zlatnictví, bylo volno k prohlídce města, nákupům a posezení v restauraci. My jsme zvolili prohlídku bodrumského hradu, kde je v současnosti muzeum podmořské archeologie. Je zde téměř dvacet různých expozic, nejzajímavější jsou věnovány nálezům potopených lodí z různých období. Expozice pak obsahuje kromě nalezených pokladů ve vitrínách i rekonstrukci plavidla s popisem nákladu. Je možnost shlédnout i film o tom, jak probíhalo jeho vyzvedávání. Celý hrad je pěkně zrekonstruovaný s parkovou úpravou a možnostmi pro odpočinek. Právě na jednom takovém místě je ukrytá keška GC1HN97 Gokart15 [Bodrum Castle]. Ta byla nedávno též zcizena, naštěstí byla pár dní před naší návštěvou obnovena. Bohužel její umístění není nejšťastnější. Je mezi kameny, které byly dříve přístupné, teď je ale kolem trávník s kytkami a je tam evidentně nežádoucí vstup návštěvníků. Navíc je hned vedle místo pro odpočinek se stolečky a židlemi, takže je tu zamudleno. A navíc jako všude jsou zde ostražití hlídači, takže odlov je dosti adrenalinovou záležitostí. Vstupné je nyní 25 TL, což je cca 10 EUR, ale určitě prohlídka stojí za to, jen je potřeba si vyhradit na ni aspoň 2 hodiny.
Bodrum - hrad

Bodrum - pevnost

Muzeum podmořské archeologie

Muzeum podmořské archeologie

Muzeum podmořské archeologie

Přístupné za 10 TL je nyní i místo, kde stávalo mauzoleum. Je zde budována expozice, kde jsou nějaké pozůstatky základů a kameny. Sochy, které tvořily původní výzdobu, byly v 19. století převezeny do Británie. Ale i tak by si jeden ze sedmi divů světa, jako i další místní antické památky, zasloužil kešku. Další totiž už přímo v Bodrumu nejsou, ale jsou v blízkosti letovisek v okolí.
Halikarnas

Do Bodrumu i na okolní ostrovy lze jet i pravidelnými lodními linkami. Z Kosu je možno jet navíc na Symi, Rhodos, Nisyros, Kalymnos či dokonce do Pirea. Na Kalymnos se dá jet i z Mastichari a z něj pak třeba na Pserimos, Leros či Samos.
Na samotném ostrově Kos se dá cestovat za keškami nejrůznějšími způsoby.Téměř u každého letoviska je nějaká keška, ke které se dá dojít pěšky. V severní rovinnaté částí je oblíbeným dopravním prostředkem kolo, v městě Kosu je dokonce síť cyklostezek. Není problém si půjčit kolo, na kterém se zdatnější kačeři, jak je vidět i z některých logů, dostanou skoro ke všem keškám na ostrově. Je možné si půjčit skútr, motorku, čtyřkolku, buginu nebo auto, samozřejmě ideální je nějaké terénní, oblíbené je zde třeba Suzuki Jimny. Teoreticky je možné objet všechny kešky na ostrově za jeden den, pokud se nebude ztrácet čas koupáním či prohlídkou pamětihodností. Lepší ale je mít auto na pár dnů a spojit odlovy kešek i s jinými aktivitami. Dost kešek je přímo u pěkných pláží nebo v blízkosti restaurací. Dobře funguje místní autobusová doprava, která je přesná a relativně levná. Bohužel její systém je takový, že autobusy vyjíždějí z Kosu do jednotlivých míst zvlášť, takže přesun mezi různými místy s přestupem je asi komplikovaný. Poslední možnosti, tj. taxi a autostop nevyhledávám a informace o nich nemám. Ale taxíků zde jezdí dost, většinou to jsou luxusnější vozy typu Mercedes.
A nakonec celkové zhodnocení z pohledu zmlsaného českého kačera. Všechny fyzické kešky jsou staršího data, založené jako "prázdninové" v dobách, kdy ještě pravidla byla benevolentnější. Zajímavé je, že jejich zakladatelé, kteří se mnohdy věnují geocachingu mnoho let, nejsou z našeho pohledu příliš zkušení, a mají i přes stálou aktivitu jen pár stovek nálezů. Údržba kešek na Kosu je prováděna svépomocí, občas někdo vloží standardní logbook, někdo kus papíru, jiný propisku, další novou krabičku. Kešky jsou tedy většinou v ne dosti dobrém stavu. Všechny skrýše jsou klasické, tedy většinou na zemi pod kameny. Na druhu stranu, kešky jsou jsou na ostrově celkem rovnoměrně rozptýleny a jejich počet je uspokojivý, i když většinou nějaká extra zajímavá místa neukáží. Ale každý bodík potěší, takže většina logů je pochvalných a FP sbírají i jinak obyčejné kešky.
Protože zde asi žádný místní kačer není, všechny návštěvníky tvoří zahraniční turisté. Většina je Němců, ale protože je ostrov oblíbeným cílem našinců, velké procento tvoří Češi. Dalšími lovci jsou seveřané či Holanďané. Při odlovech jsem ale neměl štěstí, a žádného kolegu jsem nepotkal.
Nakonec jsem byl tedy spokojen, i když pár restíků mi na Kosu zůstalo. Mohu jej tedy jako místo odpočinku, poznání i geocachingu doporučit.

  • 1



Potvrzuju pekne kesovani na Kosu. Ja tam byl loni v zari. Jeden den jsme meli pujcenou buginu a jezdili po ostrove - doporucuju navstevu plaze u http://coord.info/GC1WQH0 , jinak jsme projizdeli spis mestecka a sbirali tam. Jeden den jsme s mudlokamaradem vyrazili na trek pro http://coord.info/GC2EVAZ - moc pekna procházka po trase Marmari - Pili - Old castle of Pili (keska) - Dikaios - Zia - pekne blba zkratka pres vojenskou zakladnu, krovi, rosti a bodlaci - Marmari - celkem asi 12km, ale na to vedro velke prevyseni. Vyrazeli jsme jeste za tmy pred sestou a nahore byli pred 11tou.

    • 0
Fotka
MikiHamza
čec 24 2014 13:30

Magic beach u zmíněné kešky Exotic je pěkná, dá se tam dostat ale jen po vlastní ose z hlavní silnice mezi Antimachií a Kefalosef po dost rozbité asfaltce. Dostali jsme se tam až večer, kdy tu nebyla skoro ani noha, takže jsme se ani nevykoupali, protože jsme spěchali dál.

Magic beach

Ta keška Roof of Kos mne mrzí, chystal jsem se na ni. Byli jsme v Zia na výchozím bodě, ale podle logů ostatních je to k ní tak 1,5 hodiny těžkým terénem a to by můj 13 letý syn v poledním parnu asi nezvládl, a kdyby ano, tak potom už bychom nic moc nestihli. Chce to vyrazit ráno. Já taky vyrážel před šestou, a v sedm jsme byl v Old Pyli, když jsem šel na místní kešku, a byla to pohoda, i místní ještě spali.

    • 0

No my slezali z Diakiosu do Zii pred jedenactou a uz bylo fest vedro. Kdyz jsme videli tech par turistu co slo proti nam nahoru v sandalkach a pulitrovkou vody, tak jsme jim rovnou rikali, at nepocitaji s tim, ze dojdou az nahoru, nebo ze nam muzou dat vsechny penize, protoze uz je nebudou potrebovat :) A vetsinou to byli 50+ co uz v pasmu lesa byli zpoceni jak vrata od chliva. Ale za ten vyhled zezhora nam to ranni vstavani stalo. Ostrov jak na dlani, jeste nikdy jsem nemel takhle hezky vyhled na letiste, letadylka startovali a pristavali, skoro jako v Transport tycoonu....

    • 0

Červenec 2020

P Ú S Č P S N
  123 4 5
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  

Poslední komentáře

Reklama