Uživatelská recenze svítilny Fenix HM50R

Dostal jsem možnost otestovat víceúčelovou nabíjecí čelovku Fenix HM50R. S podobně kvalitními svítilnami jsem se dosud setkal pouze u kolegů, sám používám prehistorickou „petzlovku“ s klasickou žárovkou na 4,5V. Ta sice byla ve své době, tj. tak před 25 lety, poměrně kvalitní, ale dnes už je tento typ překonaný právě svítidly se světelnými diodami. Takže pro porovnání je to jako bych jako řidič, který se vozil jen v nejslabších modelech značky Škoda od 100L, přes 105, Favorit, Felicii až po Fabii, dostal na vyzkoušení třeba lepší Audi.

Vlevo stará "Škoda", vpravo nové "Audi" aneb porovnání velikostí




Co člověk všechno dostane? V poměrně malé krabičce je kromě čelovky s vloženým akumulátorem (částečně nabitým) ještě microUSB kablík na nabíjení akumulátoru a náhradní o-kroužek těsnění, náhradní držák a náhradní krytka USB konektoru. Že by toto byla právě ta „kazítka“, co nevydrží? Ještě nechybí samozřejmě manuál a záruční list, ve kterém je uvedeno, že záruka na svítilnu je 5 let a na akumulátor 2 roky.




Nejprve k názvu čelovky. Tou víceúčelovostí se myslí, že ji lze použít jako čelovku, nebo jako miniaturní baterku po vyjmutí vlastní svítilny z držáku. Pokud je ve svítilně akumulátor, lze jej nabíjet přímo v ní, připojením pomocí USB kabelu k vhodnému zdroji – PC, powerbance či síťovému adaptéru s USB výstupem. Místo akumulátoru lze použít baterii typu CR123A.


První, co překvapí, je velikost. Dříve, když chtěl někdo vyšší výkon, bylo potřeba více článků. Měl jsem kdysi baterku s podobným výkonem, byly v ní čtyři velké monočlánky a halogenová žárovka. A moc dlouho to svítit naplno nevydrželo. Tady je použit Li-ion akumulátor, který lze nahradit lithiovou 3V fotobaterií. Ta sice není tak snadno dostupná, jako třeba AA či AAA články, ale její předností je právě velikost. V některých nabíjecích čelovkách jsou zase pouze speciální akumulátory, které nelze ničím jiným nahradit. Takže u této svítilny jde o kompromis mezi univerzálností, velikostí a výkonem.

Srovnání velikosti AA článku, svítilny a 3V akumulátoru

Nabíjení pomocí USB kablíku z PC – vpravo kontrolka nabití – modrá=nabíjení
Jak je na tom čelovka s obsluhou. Pro upevnění na hlavu slouží jednoduchý pružný pásek s reflexními prvky s nastavitelnou délkou, na kterém je navíc v čelové části silikonový protiskluzový pásek. Svítilnu lze v držáku natáčet. Reflektorek baterky nemá s ohledem na svou velikost žádné zoomování, ale svítilna má čtyři režimy svícení, které se přepínají velkým tlačítkem na boku. Tlačítko pak slouží i jako indikátor nabíjení a nabití, pro tento účel je v něm modře a zeleně svítící dioda. Akorát je potřeba svítilnu sejmout z hlavy, aby se člověk na tlačítko mohl podívat. Pokud by člověk průběžně nesledoval stav akumulátoru, zvláště když přepíná mezi různými režimy, které mají různou spotřebu, upozorní jej na úbytek napětí automatický přechod do nižšího stavu. Charakteristiky sice uvádí náhlý přechod do nuly, ale ve skutečnosti při poklesu napětí svítilna přejde do nižšího režimu. Po krátkou dobu je možno se zpět do vyššího režimu přepnout, později už pak i pro přepínání zůstanou k dispozici třeba jen režimy tři. Manuál uvádí dále nárazuodolnost proti pádům až z jednoho metru a vodotěsnost do hloubky dva metry.
Fiat lux! Stačí podržet tlačítko tak půl sekundy (kratší stisk se používá pro spuštění indikátoru nabití), a svítilna přejde do nejslabšího režimu. To je rozumné, protože když zapínáme čelovku mezi lidmi, tak nemůžeme náhodou někoho oslepit. Dalšími, teď už krátkými stisky se přepínají režimy od nejslabšího po nejsilnější. Při vypnutí si pak baterka pamatuje, v jakém byla režimu, a po opětovném zapnutí se do něj vrátí, na což je potřeba pamatovat. Asi je vhodné před vypnutím nastavit nejslabší režim.
Takže konečně bychom měli vyrazit do černočerné tmy a vyzkoušet, co ty inzerované lumeny umí. Zatímco kilo bůčku a metr piv si každý umí bez problémů představit, u jednotek světla je to problematičtější, a vztahy mezi kandelami (cd), lumeny (lm) a luxy (lx) je těžké vysvětlovat, takže hodnoty uváděné v technických parametrech je lepší popsat laicky. U nejslabšího režimu (Low) je udávána svítivost 11 cd, což odpovídá světelnému toku 4 lm, přičemž se uvádí, že třeba svíčka má 13 lm. Vzdálenosti dosvitu by měla být 6 m, ve skutečnosti je to možná o něco víc, takže tento režim stačí pohodlně na běžnou chůzi i čtení. Tento úsporný režim, kdy zdroj vydrží cca 100 hodin asi bude nejpoužívanější, pokud jen jdeme a nic nehledáme. Druhý režim (Med) má dosvit asi 20 m se svítivostí 104 cd a světelným tokem 30 lm, což je pro představu tak poloviční výkon klasické 15 W žárovky. Při běžné chůzi je prostor pěkně osvícen do větší dálky, takže je to režim pro strašpytlíky. Ideální je i při činnostech, kdy je potřeba si zblízka na něco posvítit. Tomu napomáhají i malé rozměry svítilny, která se vleze i do hůře přístupných míst. Další dva režimy (High, Turbo) už budou využívány i kvůli větší spotřebě méně. První má dosah kolem 40 m se svítivostí 453 cd a světelným tokem 130 lm (to je o málo víc než klasická 15 W žárovka), nejsilnější pak dosah asi 80 m se svítivostí 1813 cd a světelným tokem 500 lm (to je zhruba jak klasická 40 W žárovka). Bohužel tyto hodnoty dosahuje svítilna jen při plně nabitém akumulátoru. Po chvilce tyto hodnoty klesnou skoro na polovinu, takže mohou být lehce matoucí. Pokud pomineme, že by se tyto režimy daly použít třeba při jízdě na kole místo klasického světla, tak se budou hodit typicky při hledání odrazek u nočních keší. Nebo při chvilkové potřebě si posvítit do větší dálky. Při chůzi jsou tyto režimy zbytečné. Při praktické zkoušce bylo zjištěno, že uvedené hodnoty vcelku dobře odpovídají realitě. Jak už bylo řečeno, svítilna nemá žádný zoom, takže ve všech režimech je stejný prostorový úhel vyzařovaného světla, který je poměrně velký, takže délka neosvětleného prostoru je pro středně vzrostlého člověka cca 2 m. Stačí tedy lehce sklopit svítilnu a člověk nemusí mít obavu, že by zakopl třeba o bludný kořen.
Vyzkoušel jsem čelovku kromě hledání kešek v noci venku, i v podzemní štole, kde se projevila dobře její snadná obsluha a praktičnost. Nejvhodnější byl režim Low, při kterém je jasně vidět široké okolí i pokud je člověk ve vyšší jeskyni. Procházel jsem ale pohodlně starou štolou o průměru asi 2 m, občas jsem si přepnul na silnější režim, abych se podíval, co je dál přede mnou.Tady byl široký kužel světla určitě výhodný, člověk viděl jak pod nohy, tak i nad hlavu. Dříve jsem to řešil třeba ještě malou baterkou v ruce pro svícení si pod nohy. Další příjemná záležitost oproti dříve používané čelovce je možnost focení ve tmě bez blesku, a to i na větší vzdálenost.
Jaké jsou tedy klady a zápory čelovky. Výhodou je malá velikost a přitom poměrně slušný výkon. Možná lepší než použití baterie místo vybitého akumulátoru bude pořídit si náhradní akumulátor, ale možnost nahradit jej v nouzi, když není možnost dobití, baterií, je také výhoda. Akorát 3V fotobaterie není tak bežně dostupná, jako AA či AAA články. Vyjímání svítilny z držáku je dost problematické. Jde to dost těžko, navíc je silikonový držák celkem subtilní a člověk má strach, že by mohl snadno prasknout. Možná i proto je v balení náhradní. Pokud je potřeba si na něco posvítit, tak je jednodušší držet svítilnu v ruce i s čelním páskem. Vzhledem k použitým materiálům je čelovka dosti odolná. Dobře drží na hlavě, i když má jen pásek kolem čela, navíc s ohledem na její váhu nehrozí nebezpečí, že by sama spadla, což se mi občas s těžkou starou „petzlovkou“ při rychlém sklopení hlavy stává. Je ale otázkou, jak dlouho vydrží čelní popruh dostatečně pružný, když bude vystaven různým povětrnostním vlivům. Zatím jsem nenašel žádné vyložené zápory. Podle mého soudu je to přístroj střední třídy, jak cenově, tak i výkonem. Pro náročnější použití, např. u speleologů nebo nočních jezdců na kolech by musela mít výkonnější LEDku i zdroj, tím pádem by musela být i větší a také dražší. Široký kužel světla je zbytečný v případech, že je potřeba si posvítit do větší dálky na menší místo, takže režim se zoomováním by člověk ocenil, protože v režimech High a Turbo má svítilna tím pádem zbytečně velkou spotřebu. Ale absence zoomu je daná technickým provedením a velikostí, prostě když je čelovka tak maličká, tak by technické provedení zoomu bylo komplikované, a i těžko by se manuálně ovládalo. Přepínání mezi režimy jde vždy vzestupně, takže když je potřeba přepnout z režimu Med na Low, musí se přejít přes High a Turbo, takže je potřeba dávat pozor, kam přitom světlo směřujeme, abychom někoho neoslnili. Celkové hodnocení čelovky je ale kladné, pro běžného uživatele bohatě vyhovuje.