Přejít na obsah






Fotka
- - - - -

GC40 Geocache aneb jeden den na cestách

Příspěvek od MikiHamza , 24 červen 2019 · 7 577 Zobrazení

reportáž
GC40 Geocache aneb jeden den na cestách

Cestování je všeobecně oblíbenou zálibou. Pro někoho je důležitý cíl, jinému stačí i samotná cesta. Tak jak "někdo má rád vdolky, jiný zase holky", a to obrazně i doslova, tak se různí i cíle cest. Ty se mohou během času měnit. Když jsem dříve jezdíval do dalekých končin obdivovat historické památky či krásy přírody, tak by mne nenapadlo, že jednou budu navíc prolézat křoviny a hledat v nich plastový odpad či osahávat městský mobiliář *). Mnoho příznivců geocachingu jej bere právě jako doplněk a zpestření cestování za jiným účelem, i když existují i jedinci pro které je to naopak hlavní a jediný účel cesty. Někdy je těžké při cestě více lidí jejich různé zájmy zkombinovat.
Spousta kešerů tedy vyráží sólově či se stejně postiženými přáteli na spanilé jízdy do dálav uspokojit své rozličné záliby. Několikrát do roka tedy i já vyrazím s kolegy vstříc poznání cizích končin, spojenému s hledáním kešek. Nebudu se tajit svojí úchylkou v zálibě ke statistikám, takže když plánujeme cestu, zaměřujeme se například na vybarvování mapek, různorodost kešek, různé zajímavosti či extrémy, případně plnění úkolů pro rozličné challenge. Většina cest se uskutečňuje ve dnech volna, jen občas si bereme dovolenou pro prodloužení. V květnu jsme si tak přidali dva dny, abychom mohli vyjet na 5 dní. Jako hlavní cíl byla zvolena keška s kódem GC40 a výmluvným názvem Geocache. A to z několika důvodů. Tím prvním je její kód, který je nejnižší v Evropě, nižší mají jen kešky v USA a jedna v Austrálii. Založena byla v červenci 2000. I o měsíc dříve publikovaná, a tím pádem nejstarší dosud funkční keška Europe's First v Irsku má kód GC43. Zároveň svým umístěním v Belgii je nejstarší na kontinentu. Hodí se tedy dobře do challenge typu Jasmer, navíc má přes 4500 FP a pěkné souřadnice, což je opět vítané do dalších challenge. Její výhodou také je, že na rozdíl od podobných starých kešek, které bývají na dost nepřístupných místech, je snadno a pohodlně dosažitelná. Až při plánování cesty jsme zaznamenali, že shodou okolností se dne 11.5.2019 koná v nedalekém Namuru megaevent, který se stal dalším klíčovým bodem. Zbývalo jen doladit detaily.
V sobotu ráno jsme tedy vyrazili z ubytování v městečku Dilsen-Stokkem u hranic s Nizozemskem v provincii Limburk autem, kterým jsme sem dorazili z domova, na jih přes Maastricht do Lutychu (Liège) ve valonské části Belgie. Stejně jako ve všech předešlých dnech pršelo, jen chvílemi déšť ustával. Reverzní wherigo GC750ZF Bastion Sainte-Marie jsme tedy celé absolvovali autem, kdy se nám podařilo nakonec zaparkovat necelých 30 m od kešky, která byla umístěná v parku pod citadelou, přeměněnou v současnosti na nemocnici s lázněmi. Na courání po městě to v tom psím počasí moc nebylo, ale aspoň malou procházku jsme kvůli keškám absolvovali. Jedním z nejznámějších míst Lutychu je schodiště Montagne de Bueren, lemované historickými domy, které se svými 374 schody patří mezi nejznámější na světě. Kromě stejnojmenné multicache GC5NAGM, pro jejíž odlov je pochopitelně nutné vyšlápnout až nahoru a zase dolů, je zde i nová virtuálka GC7B8ER, kde je pro změnu nutné podle fragmentu fotky najít dané místo, tam se vyfotit, a obrázek poslat ownerovi jako důkaz nálezu. Za sice mírného, ale vytrvalého deště jsme tedy vystoupali až nahoru, místo pro virtuálku jsme cestou našli, stejně tak i indicie pro multinu, i když souřadnice v prudkém svahu pro jednotlivá zastavení přesné nebyly. I kešku jsme našli, bohužel filmovka se zmuchlaným mokrým a plesnivým papírkem nám moc radosti neudělala. Podle hesla, že cizí neštěstí potěší, nám trochu zlepšilo náladu pozorování tří mladíků, kteří v tomto počasí v sobotu dopoledne vyklízeli materiál z bouračky v jednom z domů kousek pod vrcholem schodiště. Měli jím naplněny igelitové pytle, které nosili v rukou po schodech nahoru. Každý měl svůj krátký úsek schodiště, a bylo evidentní, že je ta práce moc nebaví.
Montagne de Bueren v Liège

Montagne de Bueren v Liège

Rychle jsme tedy město opustili a doufali v slušnější počasí cestou dál na jih. Kousek za Lutychem to ještě moc lepší nebylo, když jsme se zastavili na hřbitově amerických vojáků padlých v bitvě o Ardeny, kvůli virtuální kešce GC7B6KB Ardennes American Cemetery & Memorial. Kromě obligátní fotografie je zde úkolem zjistit řadu a číslo hrobu konkrétního vojáka, což by bylo určitě na vyšší obtížnost, pokud by chtěl někdo procházet kolem stovek křížů a hledat ten pravý. Naštěstí jsme z virtuálky, absolvované předešlého dne na obdobném hřbitově v Nizozemsku, věděli, že existuje speciální vyhledávač.
Ardennes American Cemetery and Memorial

Ardennes American Cemetery and Memorial

Abychom odlovili nějakou mysterku, vybrali jsme si z pohodlnosti challenge GC7RC4J [CD 18] Challenge : les caches obsoletes, která odpovídá naší známé Webtual challenge. Splněno jsme všichni měli, s nálezem to bylo horší, protože hledat trochu větší nanovku v dešti na stromech bez hintu nám dalo dost zabrat. Taky zde za rok od publikace není ani 30 nálezů, a to je přímo ve městě snadno dostupná. Další dvě zastávky byly kvůli earthcache. První byla GC2PWEB Caves: "NOU MAULIN" ve městě Rochefort. Řeka Lomme zde vymlela ve skále přes 1,5 km dlouhou jeskyni. V současnosti je řeka oddělena od jeskyně valem, pouze v případě povodní voda přetéká do jeskyně. Trochu mi to připomělo jeskyni Lidomornu pod Holštejnem v Moravském krasu. Úkoly pro zalogování jsou zde naštěstí jednoduché, v podstatě stačí na místě zjistit šířku vstupu do jeskyně.
Jeskyně Nou Maulin u města Rochefort

Další earthcache GC7QPY8 L'anticlinal de Wavreille byla hned u silnice, kde se nachází vápencový skalní výchoz s pěknou vrásou. A opět stačila fotografie se skálou, a po prostudování listingu a zjištění informací na webu pak po návratu domů poslat odpovědi na otázky.
L'anticlinal de Wavreille

Než jsme dorazili kousek za vesnici Haut-Fays, kde jsme v lesíku u silnice zaparkovali, přestalo na chvilku pršet. K cíli jsme to měli asi jen 50 m. Kousek od silnice pod hromadou kusů dřeva na nás čekal vytoužený army box s označením GC40. Jen co jsme si prohlédli obsah, zapsali se do logbooku a udělali pár fotek, tak jsme uslyšeli další parkující vozidlo, a za chviličku hlasy přicházejících kolegů, se kterými jsme se pozdravili a předali jim místo činu. Při odjezdu jsme pak zaznamenali, že to byli Britové, kteří též přijeli na megaevent, kde jsme se s nimi opět potkali. Z pozdějších logů na webu pak bylo patrno, že v tento den byla tato keška hojně navštívena, a to i dalšími českými účastníky megaeventu.
GC40 Geocache

GC40 - logbook

No, a proč je vlastně jedna z nejstarších kešek tady v lese, kde jinak široko daleko nic zajímavého není? Jsou to její unikátní souřadnice N 50° E 5°. Je to tedy jeden z bodů konfluence, což jsou křížení rovnoběžek s poledníky. Pokud je to možné, jsou na takových místech tradiční kešky, jinak poslouží multina, mysterka či jiný typ. Pěkný přehled je třeba v tomto bookmarku. Pěkné je jeho zobrazení na mapě, kde je vidět, že u nás jsou ještě dva takovéto body neobsazeny. I na body konfluence jsou zaměřeny challenge, např. GC6NXP5 či GC6GEZ0. Ve čtvrtek, který byl věnovaný Lucembursku, jsme navštívili sousední bod se souřadnicemi N 50° E 6°, kde je virtuální keška GCA329 The One and Only. Na rozdíl od Belgie je zde vybudován pěkný památník, asi proto, že v Lucembursku je takovýto bod jediný. U nás a v Rakousku je taky pár obdobných kešek, splnit podmínky tedy nebude složité. Také existuje challenge, která má jako podmínku odlovení určitého počtu nejstarších kešek v jednotlivých zemích.
Památník na souřadnicích N 50° E 6°

Už při návratu k autu se znovu rozpršelo, jeli jsme tedy bez zastávky až do Namuru na megaevent GC7H7TK Géowallons - A la rencontre des Précurseurs. Stejně už bylo odpoledne. Návštěva eventu nebyl hlavní cíl cesty, jen zpestření. V souvislosti s eventem bylo nově publikováno několik sérií různého typu, aby návštěvníci měli co lovit. Samotná akce se konala v citadele na kopci nad městem. I když byl ve městě hustý provoz, podařilo se nám vcelku rychle dostat se serpentinami na velké parkoviště kousek od místa konání eventu. Zahájení bylo v 9 hodin ráno, poté se většina účastníků rozprchla do okolí za keškami. Na místě byly venkovní stánky prodejců různých věcí pro geocaching, uvnitř budovy pak ukázkové expozice zajímavých řešení. Netradiční logbook byl ve tvaru jednoho ze symbolů města - obří zlaté mořské želvy. Jako zajímavost zde byl vystaven první putovní předmět vložený do první kešky - O.C.B. - neboli Original Can of Beans, který si účastníci mohli zalogovat po zápisu do speciálního logbooku. Po různých eventech ho vozí současní američtí majitelé, kteří ale mimo severní Ameriku vyjíždějí jen sporadicky, takže to byla výjimečná příležitost. Navíc zde byla v místnosti s občerstvením menší výstavka dalších originálních cestovatelů, většinou větších a netradičních rozměrů. Dokonce se zde našlo i pár měničů dřevěných koleček xWG, což mí kolegové přivítali.
Megaevent Géowallons - A la rencontre des Précurseurs

Megaevent Géowallons - A la rencontre des Précurseurs - logbook

Original Can of Beans

Original Can of Beans - logbook

Jediné, co jsme si v souvislosti s megaeventem odlovili, byly lab kešky. S ohledem na nedávnou změnu už je jejich hledání možné pouze pomocí mobilní aplikace s logováním na místě. Naštěstí organizátoři měli zřízený wi-fi spot, takže i bez mobilních dat bylo možné plnit úkoly a logovat. Kromě dvou vzdálenějších se nám podařilo ostatních 8 z 10 splnit a zalogovat. Každá labka měla samostatné stanoviště, kde se plnily jednodušší či složitější úkoly, aby se získalo klíčové slovo. Jediným problémem bylo, že hodně organizátorů vládlo pouze svou mateřštinou, tj. francouzštinou, kterou nikdo z nás nemluvil. Naštěstí vždy někdo ochotný z kolegů pomohl. Asi nejzajímavější byla lab keš s názvem Sherlock. Na tu se chodilo ve skupinkách, s námi byli dva Belgičané, kteří uměli i anglicky. Navíc zrovna zde byl i mladý organizátor, který též anglicky mluvil, takže nám mohl vysvětlit, co dělat. Labka byla na principu únikových místností, kdy bylo potřeba postupně najít čísla k otevírání zámků, kde v poslední skrýši byl svitek s klíčovým slovem. Některé z úkolů byly zajímavé, třeba vyvažování různě těžkých lékovek klíči, jejichž počet dal čísla, či otevření krabičky za pomoci baterie a měděných tyčinek pro propojování kontaktů na vnější straně. Tato labka zabrala poměrně dost času a stála se na ni fronta.
Po necelých třech hodinách strávených na eventu, kdy už nepršelo, jsme pokračovali na sever do Lovaně (Leuven), která již leží ve vlámské části Belgie. Těsně před ní jsme se stavili v arboretu na virtuálku GC7B6Z5 Het Pad van Ad, kde jediným úkolem bylo vyfotit se s dřevěnou skulpturou zvanou "Dirigent".
Arboretum Heverleebos

Dirigent v arboretu Heverleebos

Další virtuálka GC7B6Z1 Stadhuis / Town Hall pak byla přímo v centru Lovaně věnovaná nádherné gotické radnici. Vzhledem k pozdnímu času už jsme spěchali, takže jsme jen omrkli typické historické stavební skvosty na náměstí Grote Markt, které bylo v sobotním podvečeru zaplněno lidmi.
Lovaň - radnice

Lovaň - Grote Markt

Lovaň - Margarethaplein

Lovaň - Fonske

Z Lovaně už jsme směřovali na východ do místa noclehu. Při cestě byla ještě jednoduchá virtuálka GC7B95A Vlooybergtoren u hodně atypické kovové rozhledny, připomínající schody do nebe. Sice jim už jednou spadla, kvůli vandalům, kteří si pod ní rozdělali oheň, který vyvolal explozi. Po veřejné sbírce byla opravena snad kvalitně, takže jsme si odvážně vylezli nahoru, i když kovová konstrukce při tom podezřele vrzala a lehce se kývala.
Rozhledna Vlooybergtoren

Rychle tedy spočítat schody a vyfotit se, což byly podmínky pro zalogování, a jelo se dál do malého městečka Scherpenheuvel-Zichem, kde je nejznámější poutní místo Belgie, bazilika Panny Marie. Poutníci zde tradičně zapalují svíčky na její počest, s čímž je spojený úkol virtuálky GC7B8WD Light a Candle. Je potřeba se vyfotit s bazilikou a zapálenou svíčkou, což není problém, protože před kostelem jsou samoobslužné stánky se svíčkami.
Bazilika Panny Marie v Scherpenheuvelu

Stánek se svíčkami před bazilikou

Kromě virtuálky byly nedaleko ještě dvě pěkné tradiční kešky. Jedna byla v plastové trubce ukrytá vysoustružená dřevěná láhev s dózami v barvách trikolóry s logbookem v jedné z nich. Druhá zase byla krabička ukrytá v hasicím přístroji, kde bylo potřeba jej po odemknutí zámku rozebrat.
Skrýš pro kešku

Už byla skoro tma, když jsme udělali poslední zastávku u sportovní haly v městečku As, kde je u stěny s různými geologickými vrstvami earthcache GCZCNR Driebankenheide.
Geologická stěna Driebankenheide

Fotka informačního panelu a u stěny stačila, pak už jen rychlý přesun na nocleh a příprava na dlouhou cestu domů následující den.
Dnešek nebyl co do počtu nálezů bohatý, ale úkol byl splněn. 7 různých ikonek v Belgii plus labky, chybějící letterbox už jsme naštěstí měli ze včerejšího večera. Vybarvili jsme 6 provincií z 11. Při cestě jsme měli vytipováno větší množství kešek, ale z důvodu časové tísně jsme si vybírali především virtuálky a earthcache, opět hlavně kvůli plnění challenge. Z důvodu špatného počasí jsme vypustili plánované procházky v přírodě, třeba lesní sérii vzniklou u GC40 - Balade forestière. Ale i tak nám kešky ukázaly pár zajímavých míst, která bychom při cestě asi minuli, a tak platí klasické "A vo tom to je!", čímž je myšlen geocaching.
A abychom nezanedbali jiné zážitky, tak jsme se zastavili v supermarketu pro pár vzorků místních speciálních silných klášterních piv typu ale, tj. svrchně kvašených. Všechna byla vynikající, akorát Kasteel Rouge s přidaným třešňovým likérem bylo chuťově trochu nezvyklé.
Belgie - pivo

PS: I předešlé dva dny byly plné zážitků, kdy první den bylo cílem Lucembursko s malým odskokem do Francie a Sárska v Německu, s návštěvou známé vesnice Schengen, a druhý den byl věnovaný Nizozemí, kde jsme se v Sittardu zúčastnili mezinárodního eventu za dohledu místní webky GCG8B1 a navštívili trojmezí s nejvyšším bodem země. Při dvou přesunech tam a zpět dlouhých přes 1000 km jsme pak dělali časté zastávky na odpočívadlech u dálnice v Německu, kde je spousta pěkných TB hotelů, a i pár biltem či letterboxů.

 

*) Před pár lety, shodou okolností také v Belgii, jsem se už za tmy vracel do hotelu v antverpské městské části obývané velkou komunitou ortodoxních Židů, kteří se zde převážně zabývají zpracováním diamantů. Na náměstí před nemocnicí byla podle hintu na lavičce mikrovka, která měla být poslední keškou toho dne. V okolí ani noha, takže jsem v klidu osahával poměrně velkou lavičku. Takže jsem ani nezaregistroval příchod muže v černém, ze kterého se vyklubal zvědavý pracovník bezpečnostní agentury. Ani nevím, jestli to byl pochůzkář, nebo mne viděl na nějaké kameře a hbitě vyběhl na kontrolu. Takže nezbylo než mu vysvětlit, co tam dělám, a ukázat mu neškodnou tiktakovku s magnetem. Nakonec bylo vše v pohodě, v klidu jsem zalogoval a kešku vrátil. Asi by bylo složité vymýšlet si nějaký jiný důvod, protože kdybych ze sebe dělal úchyla, kterého vzrušuje osahávání kovových věcí, asi by to bylo horší.



  • 3



Fotka
panzerstepan
čen 25 2019 9:15

Hezke povidani, puvodne jsem ten megac taky planoval, ale nebylo cim a s kym. Ale ta GC40 me tedy navnadila docela dost :) Diky.

    • 0

Červenec 2019

P Ú S Č P S N
1234567
891011121314
1516171819 20 21
22232425262728
293031    

Poslední komentáře

Reklama