Přejít na obsah






Fotka
* * * * * 6 hlasy

Komjatským chotárom

Příspěvek od Roman_Jaromer , v Tipy na výlety a zážitky z cest 19 listopad 2013 · 2 013 Zobrazení

reportáž log
Komjatským chotárom
  • 13 08 09   Trasa
  • 13 08 09   Profil
  • 13 08 09 13.55.33 Hrdoš
  • 13 08 09 12.50.50 Dana na Hrdoši
  • 13 08 09 12.50.17 Pohled z Hrdoše
  • 13 08 09 12.49.55 Panorama - Vyhlídka z Hrdoše
  • 13 08 09 11.54.53 Skála Hrdoš
  • 13 08 09 11.54.49 Skála Hrdoš
  • 13 08 09 11.14.40 Pohled dolů od keše Komjatná
  • 13 08 09 11.09.02 Panorama z keše Komjatná
  • 13 08 09 08.56.52 Rozcestí Hrádok
  • 13 08 09 08.49.42 Rozcestí Hrádok
  • 13 08 09 08.48.50 Rozcestí Hrádok
  • 13 08 09 08.00.56 Panorama nad Komjatnou
  • 13 08 09 07.46.54 Panorama nad Komjatnou

Při plánování dovolené na Slovensku jsme si museli všimnout i spousty keší okolo Komjatné. Komu by také unikla na mapě série 100 keší nedaleko Ružomberoku, když jede na dovolenou kousek odsud. Nakonec jsme také neodolali a vyrazili jsme do okolí Komjatné si odlovit tento "power trail". I když se jedná spíše o sérii keší okolo Oravské vesničky (tedy, skoro Oravské vesničky, série vede po hranici Oravy a Komjatná už leží mimo).

Na sérii jsme vyráželi s Danou ve dvou jako na menší "odpočinkovou" trasu po keškách. Hned ráno jsme dojeli do Komjatné, kde jsme zaparkovali mezi keškami č. 1 a 98 u silnice. Díky vedrům, jsme vyráželi už ráno v 6 hodin z parkoviště - a to se nám vyplatilo. Z auta jsme už vyrazili a jako první jsme si dali hned startovní keš série - Komjatským chotárom #1 - Start.

Vložený obrázek

Panorama Malé Fatry od Komjatné

Na trase
První část až po cca keš 39 se nám trasa moc líbila (tedy, až na úsek myslím mezi 13 a 14, kdy jsme museli jít cestou necestou a prostě to prolézání křovím mi moc nesedí a raději jdu po cestě). Ovšem jinak vedla první část po krásné cestě mezi lesy a loukami s krásnými vyhlídkami na okolní přírodu. Místy vedla cesta lesem, místy krásnými loukami. Cestou jsme si odlovili i pár keší jiných mimo sérii. První byla keš Vežove zeriavy-Zdviz (neboli Věžové jeřáby). Keš byla moc pěkně zpracovaná a tématická. Oproti zdejší "sérii" alespoň trochu vytržení z koloritu. Na moc pěkném místě pak leží i výchozí souřadnice multinky Hrádok.
Vložený obrázek
Také jsme si udělali odbočky na kešky Lípa a Brestina. Obě keše byly příjemným zpestřením koloritu. U první se nachází moc pěkný křížek, u druhé alespoň pěkný strom s výhledem. I když obě to jsou mikro kešky, určitě stálo za to si pro ně odbočit. Další z keší, která je přímo na trase je keš Komjatná. Ta už si vyžaduje dostatek odvahy. Nachází se totiž až na vrcholu vysílače, takže kačer nesmí mít strach z výšek. Musím uznat, že čím výš jsem byl, tím pevněji jsem se držel :-)
Trasa dál od keše č. 40 až po č. 46 vedla ještě v pohodě po lesní cestě, i když už nebyla pro nás tolik zajímavá (ztratily se ty výhledy), ale alespoň byly kešky u cesty. Ovšem pak jsme Ale od 47 po 53 jsem autory spíše proklínal, proč nás musí tahat takovými hroznými terény. Přišlo by mi daleko lepší, kdybychom si cestu užili třeba delší vyhlídkovou cestou, než muset koukat pod nohy a neužít si tak přírodu.
Ovšem cestu od 48 jsme si úmyslně protáhli, protože jsme si chtěli odlovit také Earthku Skalné okno a jeskyně Hrdoš. Po odlovu čísla 48, odkud jsme mohli jít opět lesem a srázem zpět, jsme pokračovali pod skálou nahoru. Předpokládal jsem, že daná Earthka bude někde nahoře. Tak jsme nakonec vylezli až na úbočí Hrdoše do nadmořské výšky zhruba 900 metrů nad mořem, odkud se nějaké ty výhledy konečně otevřeli. Jaký byl náš údiv, když jsme zjistili, že earthka je sice kousek, ale zároveň kus pod námi... Ovšem přitom jsme se také dočetli, že jsme si měli vyluštit jednu multinu. Jednu indícii jsme si už odlovili, tak jsme si řekli, že to zkusíme BF. Kupodivu jsme ji dali bez problémů. Pak cestou zpět přes obec jsme si alespoň odlovili zbytek indícií, abych neměl černé svědomí :-). Přitom místo na finálku multiny bylo opravdu nádherné, s krásným výhledem i velká krabice potěšila, jen byla dost daleko od všech zastávek a já ji měl původně naplánovanou, že ji stihneme, až se "budeme vracet". Nebýt zmínky v listingu earthky, tak se sem pro ni už určitě neškrábeme :-). Jen mě tato multina stála pěkně draho. Při logování jsem odložil trekingovou hůlku a ta mi spadla do asi 20 metrů hluboké průrvy. Sice by se část asi dala slézt, ale Dana mi řekla, ať neblbnu, že to za život nestojí, a tak jsem přišel o trekingovou hůlku... A tak jsme pokračovali dál, skálu obešli a dostali se nakonec trochu horší cestou až k earthce u opravdu nádherného skalního okna v Hrdoši. Ovšem zde nás chytla bouřka, takže jsme tohoto skalního okna využili zároveň jako nouzového úkrytu :-).




Vložený obrázekVýhled od keše Komjatná (z vysílače)

Po půlhodině čekání, než přejde bouřka, jsme nakonec vyrazili dál - zpět na sérii. Šli jsme spíš necestou, než cestou. Kousek se šlo naštěstí po louce, ale ani zde to nebyl úplný med. Škoda, že místní série nevedla třeba k pramínku, který tu vytékal... Tam by se keš hodila... Ovšem nejhorší úsek nás čekal až od kešky 49. Zde cesta prudce spadala dolů a vedla vyschlým (naštěstí) korytem potoka. Cesta se smekala a nám tím pádem trvala cesta hodně dlouho. I hledání keší nám zde trvalo déle, přece jen tu byl špatný signál. A i když byl na první pohled jasný objekt, kde keška je (nechápu, jak se do tohoto terénu dostalo auto, asi spadlo z letadla :-) ), tak objevení samotné keše nám dalo pořádnou práci. Holt neznáme taje vnitřního uspořádání ;-). Co bylo horší, že nás hnaly další mraky a blížící se další déšť. Naštěstí pršet nám začalo až na pevnější cestě mezi čísly 52 a 53, kde jsme my už trasu série opustili. Sice bylo teprve půl čtvrté, ale bylo nám už jasné, že celou sérii určitě nedáme, zvlášť po zdržení na posledních 10-ti keškách ze série, a zároveň jsme cestou na silnici už stihli opět zmoknout. Takže kurz byl zvolen přes Komjatnou k autu. Ovšem keš Kaplnka pri Janovi jsme si nenechali ujít, když už byla cestou :-). Co nám však uniklo, byla finálka vyluštěné mysterky Viezové Zieravy - Konstrukcia. Přece jen jsme měli strach, že při nadcházející bouřce něco "jeřábu" uhodí, tak jsme raději pospíchali do úkrytu :-).
A tak jsme raději spěchali k autu. Cestou jsem si stihl ještě vyfotit pár indícií k již odlovené multině a nakonec jsme dorazili celkem za sucha i k autu. A protože to vypadalo, že déšť ještě chvíli počká, zajeli jsme ještě do centra obce a odsud jsme si odlovili ještě tři zdejší kešky. Chtěli jsme mít auto co nejblíž, až začne pršet :-). První byla keš Kaplnka. Tuto keš jsme hledali skoro půl hodiny a už bychom odešli s nepořízenou. Když při odchodu se nás místní mládenec zeptá - nejste kačeři? Představil se a hned se ptá, jestli jsme kapličku našli... My, že ne. A on nám tedy úkryt ukázal. Takový ten hodně dobře udělaný úkryt, který je opravdu bez náhody těžké najít... Tak jsme chvíli poklábosili a pokračovali jsme dál pro keš Futbalová, která se nachází kus od fotbalového hřiště, ovšem na stromě, a pak pro keš JRD u místního zemědělského družstva. Cestou domů jsme pak odlovili ještě jednu ze série keší Komjatského chotára, kedže bola hned u silnice, a za mírného poprchávání jsme se vydali na privát v Oravskom Podzámku.

Vložený obrázekVýhled ze skály na Hrdoši (nad earthkou Skalní okno a jeskyně na Hrdoši)

Tímto výletem končila naše prosluněná dovolená. I dnes do odpoledne byly pěkná vedra. A už cestou na privát jsme poznali sílu počasí, kdy jsme raději chvíli stáli, než jet ve slejváku, který nastal... Ovšem ani po příjezdu do Oravského Podzámku jsme neměli klid - kolem deváté začaly padat kroupy a po chvíli už byly velké skoro jako golfové míčky... Měli dobré 2 centimetry. Takže po krásném dni trochu roztrpčení, když auto byla samá "ďubka". Ale co, i to patří k dovolené a není každý den svátek...

Jak se nám tu líbilo?
Kvůli vedrům, které v posledních dnech panovali jsme na sérii vyráželi těsně po šesté hodině ranní. Nakonec jsme stihli kešky 1 až 53 spolu s dalšími osmi keškami skoro na trase.
Samotné kešky série byly úplně stejné (PETky). Všechny jednoduše ukryté (na drátku na větvi, pod kamenem atp.), autoři si s nimi nedávali práci, jako například u série PJH v Podkrkonoší. Samotné úkryty mi často přišly až moc překombinované. Objekt nápovědy jsem si tipnul často úplně jiný, protože mi přišel daleko výraznější či více odpovídající nápovědě, než to, co jsem nakonec viděl (např. To, že ve slovenštině skála = kámen jsem fakt nevěděl), občas jsem si říkal, proč musí být keš tak bokem cesty, když vhodné místo je daleko přístupnější. Předpokládám, že to je spíše kvůli tomu, aby se tu kačer zdržel alespoň 2 dny a využil toho ubytování, které nabízel listing...

Vložený obrázekVložený obrázekVložený obrázek


Nakonec jsme těch 53 keší v sérii prošli za 9 hodin (prvních 46 keší bylo za 6 hodin, zbylých 7 za další 3 hodiny – tedy, včetně asi půl hodiny čekání na přejití bouřky a odlovu dvou dalších kešek). Za těch 9 hodin jsme tu nepotkali živáčka. Zajímavé bylo, že za srpen tu byly asi 4-7 logů (podle toho kde, zajímavé je, že některé logy jsme viděli jen občas u některých kešek, bylo nám divné, že jich tolik přeskočili. Nebo dotyčné asi nebavilo hledat, kde je poslední zapsaný a raději se zapsali na poslední stránku k betatesterům... Jinak celkově se mi série docela líbila, až na některé úseky to byla krásná procházka. Na Slovensko se chystáme znovu, možná za rok či dva, tak třeba si projdeme její zbyte, to ještě nevím, jestli tu ještě bude.... Některá místa vypadají pěkně, ale na druhou stranu nechce se mi moc lézt přímo za šipkou nějakým trním, když hezčí místa si projdu po cestě a přírody si možná užijeme ještě lépe.

Tip na výlet je součástí popisu naší dovolené na Slovensku - Za krásami Slovenska.

  • 3



Poslední komentáře

Reklama