Přejít na obsah






Fotka
- - - - -

Recenze čelovky Fenix HL23

Příspěvek od Paha Ahma , 04 srpen 2015 · 5 122 Zobrazení

Recenze čelovky Fenix HL23

Čelovka FENIX HL23 – kamarád do tmy




Od dob, kdy „člověk outdoorový“ začal vyrážet do lesů, hor a skal - mezi mnoha jinými zásadními otázkami - vyvstal odvěký problém, jak si posvítit na cestu. Každý vandrák, který si, slovy Wabiho Daňka „radši počká, až se stmí“, potvrdí, že čelovka představuje přelomový vynález. Ruce zůstávají volné, zatímco nám od čela svítí „třetí oko“ čelové baterky. Kde jsou ty časy, kdy od čelenky s humpoláckou a nepraktickou svítilnou vedly dlouhé, zašmodrchané šňůry k zásobníku na mnoho baterií. V dnešní době si již můžeme vybírat z přehršle nabídek moderních čelovek různé velikosti, svítivosti a odolnosti. O to víc si musíme v oné záplavě baterek dávat pozor, abychom nepřebrali.



Co se týče mých venkovních sportovních a tábornických aktivit, cítím se být součástí průměru. Ku gaučujícímu mastňákovi mám asi stejnou vzdálenost, jako k expedičnímu dobrodruhovi pokoušejícímu limity lidské výdrže. Rád se courám s báglem po přírodě, tempem spíše vandráckým, než sportovním, zato mi nevadí čundrovat dlouhé dny mimo lidskou civilizaci; tehdy je esenciálně nutné vážit v báglu každý gram a vyhýbat se vybavení, které je nespolehlivé, neodolné a energeticky žravé. Mám rád geocaching, ale nehoním se po nocích za každou nově publikovanou keškou, abych zvítězil, nepotřebuju k pocitu štěstí zdolávat obtížné noční multikeše. V zimě mě baví se pořádně sklouznout na běžkách, ale nemusím za každou cenu v mínus třiceti nocovat v záhrabu. Ve stanu si rád před usnutím přečtu pár stránek z některé oblíbené knížky. Nemám finance ani povahu na utrácení za nejdražší značky, a dobře znám na stranu druhou úsloví o tom, jak nejsem dostatečně bohatý, abych si kupoval levné věci…

Proč tu – namísto recenze čelovky – tlachám o svých potřebách života venkovního? No přece z toho důvodu, abych tím vyjádřil, jakou že to baterku na své výpravy asi požaduju. Jako reprezentant zlaté střední cesty se zřejmě neliším od většiny těch, kteří mezi své záliby počítají venkovní aktivity. Po cca dvou měsících zkoušení čelovky Fenix HL23 se můžu oprávněně domnívat, že moje volba byla tentokrát velmi správná, takřka ideální.
Vsadit na značku Fenix jako takovou nemůže přinést výrazné zklamání. V ranku výrobců čelovek jde o časem i kvalitou prověřenou legendu. Byl jsem tedy zvědavý, zda i nový model HL23 dostojí dobré pověsti značky a uspokojí moje- středně náročné - potřeby. Parametry udávané výrobcem znějí mému sluchu dobře. Tři úrovně výkonu svítivosti - ta nejvíc intenzivní 150 lumenů, dosvit přes 50 metrů, výdrž víc než jednu hodinu při maximálním výkonu svítilny, cena lehce pod tisíci korunami.

Konečně se čelovka ocitá v mých rukou. První kontakt s ní je maličko rozpačitý, marně hledám hlavní vypínač, chvilku mi trvá, než zjistím, že svítilna se spouští delším stisknutím jediného ovládacího tlačítka. Po spuštění naskakuje automaticky maximální intenzita výkonu, po přecvaknutí se ocitáme na nejnižším výkonu, třetí stisknutí uvede svítilnu do středního výkonu. Tento mód se opakuje vždy po každém zapnutí, bez ohledu na to, jaký režim jsme používali naposledy.

Čelovka působí překvapivě kompaktně a bytelně, přitom je svými rozměry úsporná a krásně lehká. Jako zdroj energie slouží jediná tužková baterka typu AA. Můžeme používat výrobcem doporučené Ni-MH baterky 1,2 V, při nichž by energetická výdrž měla být optimální, nic rozhodně nezkazíme alkalickou tužkovkou a baterka dobře slouží i při založení běžné lithiové tužkové baterie 1,5V. Výrobce varuje v letáku před dobíjecími baterkami Li-ion, tak to s nimi rozhodně nezkouším.



Než vyrazím do terénu, podrobuju svítilnu vizuálnímu a hmatovému zkoumání. Pásek kolem hlavy je příjemně elastický, s jednoduchým nastavováním obvodu. Držák čelovky je z tvrdého, odolně vypadajícího plastu, a hezky ergonomicky přiléhá k mému čelu. Svítilna sedí na hlavě jako ulitá, nepřekáží a nikde netlačí. Usazení čelovky v držáku umožňuje variabilně nastavitelný sklon svítilny až 60 stupňů, celý mechanismus působí odolně a bytelně. Při nastavování sklonu svítilny jednotlivé polohy hezky drží, aniž by svévolně přecvakávaly tam, kam nechci, například při běhu, nebo chůzi členitým terénem, kdy nelze vyloučit otřesy čelovky na hlavě. Není tedy problém rychle a snadno sklopit světlo, když se otáčím na kamaráda, kterého nechci oslnit intenzivním světlem. Pohyb do stran je rovněž snadný pouhým posunutím celého pásku; příjemné je, že se pásek neuvolňuje a čelovka tak nepadá po pár úpravách někam k nosu.

Samotné tělo baterky je kovové, a ač není nikterak zbytečně masivní, budí hliníkový plášť dojem bezpečí, odolnosti a mechanické spolehlivosti. Pouzdro na baterii je integrální součástí těla čelovky, má šroubovací závit, který se mechanicky velmi dobře ovládá, aniž bych musel baterku snímat z čela.

Osvit vychází z jediné LED diody. Čelovka nabízí tři úrovně intenzity záření. Od toho nejvyššího, vhodného na pěší pohyb členitým lesem, či noční jízdu terénem na kole nebo na běžkách. Střední sílu svitu nejspíš využijeme při nočním pochodu po lesních či jiných stezkách, při nenáročném nočním keškování nebo když potřebujeme něco najít v ztemnělé kůlně či ve sklepě plném tajemných zákoutí s nářadím. Nejnižší intenzita světla plně uspokojí táborníka, který si chce ve stanu před usnutím číst a nerušit světlem svou společnost, rovněž se osvědčila při výlezech ze stanu, kdy spěcháme v noci na záchod, nebo pro vodu.

Čelovku jsem v terénu podrobil několika nočním zkouškám. Z těch vyšla baterka subjektivně velice dobře. Na první pohled zaujme docela široký kužel světla, který zařízení vrhá. Kužel je kolem svého středu při všech zvolených intenzitách jasný a silný, kolem tohoto vnitřního kruhu vytváří baterka jemnější aureolu decentnějšího světla, což nám pomáhá při noční chůzi dobře vnímat širší okolí procházeného terénu, a přitom se hezky soustředit na hlavní fokus.

Další příjemné překvapení představuje naměřený dosvit ve srovnání s uváděnými maximy od výrobce. Požadovaného dosvitu během zkoušek v terénu nejenže bez obtíží dosahuji, dokonce jej překračuji. Při přeměření GPS navigací usuzuji, že čelovka na nejvyšší výkon bez problémů jasně a zřetelně osvítí strom, vzdálený přes 60 metrů od zdroje světla.

Jsem pochopitelně zvědavý, jak baterka obstojí v parametrech výdrže napájení. Zde dosahuji nejpříjemnějšího překvapení. Lovím jednu noční keš, kdy se mi nedaří na finálových souřadnicích dlouho nalézt poklad v podobě krabičky. Celý pokus o odlov svítím na nejvyšší intenzitu, a když konečně dosahuji vytýčeného cíle, zjišťuji, že od zapnutí baterky uplynuly skoro dvě hodiny! Tělo svítilny se sice po takovéto šichtě nepříjemně zahřívá, ale to je jediný negativní moment mého testu. I po této zátěži, kdy se měla již baterie vybít, lze bez výměny baterie dlouhé hodiny číst knížku na nejnižší výkon. Baterie se vybíjí až na cca dvou a půl násobku uváděného času, přičemž nedochází k dlouhému a vleklému „umírání“ světla. Na blížící se vybití mě upozorní jednak to, že přepínání intenzit světla začíná zlobit, pak na kratičkou chvilku světlo zeslábne a baterka potom zhasne. To může být pro nepřipraveného nočního poutníka nepříjemné překvapení, pokud s sebou nenosí náhradní baterie, může se celkem náhle ocitnout ve tmě. Kačer, používající GPSku na tužkové baterky však zřejmě nebude zaskočen nikdy, neboť zásoba nabitých tužkovek je pro něj samozřejmostí. V takovém případě si můžeme užít po celou dobu svícení krásný, plný výkon.

Pokud čelovku nosíme na vandru někde v batohu, a bojíme se náhodného spuštění svícení, máme zde pojistku v podobě nutnosti déletrvajícího zmačknutí vypínače. Pokud nám ani tato věc ke klidu nepostačí, můžeme pro transport lehce, o čtvrtku závitu povolit kryt baterie a svítilna se již samovolně nezapne.

Přiznám se, že mi bylo líto čelovku testovat z hlediska její nerozbitnosti tím, že bych spoléhal na „podstřelené“ parametry a házel ji např. z pětimetrové skály na kameny. Rozhodně však moje nešikovné ruce prověřily, že pád z necelých dvou metrů na lesní půdu, ztvrdlou letošním suchem, baterce ublížit nemůže. Odvážil jsem se i ponořit čelovku s pořádně utaženým uzávěrem na pár vteřin do potoka. Odvaha se vyplatila, baterka svítila i pod vodou a po vytažení a rozšroubování jsem v lůžku baterie nenašel sebemenší stopy vlhkosti.



Takže nyní je čas na závěrečnou bilanci. Po intenzivním testování v praxi mohu svědomitě prohlásit, že výhody jasně vedou nad nedostatky (které jsou navíc relativní).

Největší devizou této čelovky je podle mého názoru její napájení. K němu stačí jediná, i obyčejná, snadno dostupná AA tužková baterie 1,5V. Tedy komodita, která je v dnešní době k mání v každé venkovské trafice či smíšence – což se o mikrotužkách, běžných pro napájení jiných čelovek, říci rozhodně nedá. Jediná baterka rovněž způsobuje to, že je čelovka velmi příjemně lehká, rozměrově skromná a tím výborně skladná. I na čele, při běžné manipulaci, se svítilna chová uživatelsky vstřícně.

Testy dále prokázaly vyšší výdrž baterie, než uvádí výrobce, a to v docela významné míře. Lehce byl překročen i avizovaný dosvit v metrech.

Mezi nezpochybnitelné klady baterky patří určitě její bytelné a pevné provedení s převahou kovových, hliníkových materiálů. Zničit takovou čelovku nešikovným a neopatrným zacházením nebude nejlehčí. Uvidíme, co přinese její delší používání vůči opotřebení, ale již na pohled čelovka nemá očividně křehká a slabá místa. Při běžném a rozumném používání baterce neublíží pád z výšky lidského čela ani krátkodobější ponoření pod vodu.

Jistě, že na trhu existují čelové svítilny s mnohem vyšším výkonem svítivosti, výdrží i dosvitnou vzdáleností. Takové baterky však rozhodně nepořídíte v ceně nepřesahující tisíc korun. Při srovnávání technických parametrů a cen mi Fenix HL23 vyšel ve své, tedy střední třídě, oproti konkurenci nadstandardně příjemně.

Pokud mám krotit své subjektivní nadšení touto čelovkou, musím být i kritický. Asi největší „mouchou“ čelovky je nelogická volba posloupnosti intenzity světla, kdy bych spíše očekával plynulý přechod od nejintenzivnější po nejslabší svit, a ne takto „napřeskáčku“. To, že baterka nemá paměť na poslední zvolené světlo, může být také vnímáno jako negativum, já bych jej však nepřeceňoval, i lidská paměť je ošidná a my se zde můžeme spolehnout na to, že vždy po zapnutí nám baterka automaticky nabídne nejvyšší výkon. Trochu mi vadí vysoká teplota, na jakou se po cca hodině svícení na plný výkon zahřeje hliníkový plášť, nicméně v praxi to vadí pramálo, neboť kontakt s lidskou kůží izoluje plastový držák.

Pokud tedy podobně jako já rádi a často vyrážíte do přírody a potřebujete si v noci pohodlně a pořádně posvítit na cestu, odlovit si u toho nějakou kešku, před spaním si dát pár stránek četby a nechcete se stresovat tím, že vaše nová baterka po pár použitích zkolabuje, mohu vám směle Fenix HL23 doporučit. Věřím, že v rámci poměru „cena-výkon“ rozhodně nejde o vykročení do tmy. Ať vám svítí!

Přiložené miniatury

  • Přiložené obrázky
  • Přiložené obrázky


  • 7



Fotka
Pontiac_CZ
srp 07 2015 8:17

Já ji nemám, ale čelovky Fenix na jednu AA má několik kamarádů kolem a moc se mi na jejím typu uzavírání líbí hlavně ten fakt, že když zhasne v temném lese, lze ji přímo na čele rozšroubovat, vysypat baterku, sáhnout do kapsy pro nabitou, po hmatu správně zorientovat, zašroubovat - a jede se dál. To se nedá srovnat s výměnou baterií u mojí Tikka XP (na tři AAA), kde je ideální, když někdo nebo něco na celou operaci posvítí. :)

    • 0
Osobně mám starší typ HL21, která má max. výkon něco okolo 90 lumenů. Ovšem pamatuje si poslední navolený režim při vypínání a při následném zapnutí naběhne naposledy zvolený výkon.
Na jednu tužkovku jedinečná. Pod vodou jsem ji ještě nezkoušel, ale jsem s ní spokojen. Něco se dá vytknout rozptylce a jejímu provedení, ale zatím jsme po 2 letech neměl problém.
Doporučuji dobíjecí (i staré) Eneloopy - fungují skvěle, při použití některých obyčejnějších dobíjecích akumulátorů nemusí najet na plný výkon, asi články nedají potřebný proud, či poklesne napětí.
    • 0
Fotka
Čtyřhranka
srp 19 2015 17:01

Super článek, Paho!
Víš, co je nejlepší vizitkou literáta?

Uviděla jsem článek o recenzi čelovky a vůbec mě nezajímal.

Uviděla jsem, že ho napsal Paha Ahma a okamžitě jsem ho rozklikla a celý na jeden zátah přečetla.

Je mi fuk, jaké mouchy má čelovka Fenix HL23. Tvůj článek nemá ani jedinou ;-).

Srdečně zdraví 4H.

    • 3

Červenec 2019

P Ú S Č P S N
1234567
891011121314
15161718192021
2223 24 25262728
293031    

Poslední komentáře

Reklama