Přejít na obsah






Fotka
* * * * * 3 hlasy

Kešo (O)kouzlení ve Voděradských Bučinách

Příspěvek od Paha Ahma , 03 duben 2018 · 2 950 Zobrazení

doporučení reportáž
Kešo (O)kouzlení ve Voděradských Bučinách

Letošní zima byla vleklá jak tejden před vejplatou. Před dvěma týdny jsem si připadal cestou do sámošky pro mouku jak Amundsen vyrážející ze Špicberků na pól. V tu chvíli se nechtělo uvěřit, že ještě někdy letos přijde jaro. Po dvou nekonečných týdnech sedím večer doma u stolu, když mě vyruší jemné zaklepání na dveře. „Kdo to, hergot, otravuje?“ napadlo mě vzápětí; na návštěvy si zrovna nepotrpím. Vleču se otevřít. Pak strnu. Za dveřmi stojí krásná holka, ve světlých vlasech má zapletený věnec z prvosenek, její štíhlé tělo halí jemné bílé šaty s vyšívanými motýlky, střevíčky má ozdobené modřenci a po lýtkách jí šplhají šlahouny povijnice. „Kdo jseš?“, otážu se s otevřenou hubou. „Jsem letošní jaro“, odpoví ta slečna zvonivým hlasem podhorské peřejky. „Zvu tě zítra ven!“ Fascinovaně přikývnu a klopýtám bytem pro telefon. Píšu geobratrovi Vaškovi: „Zejtra ty Bučiny platí. Těšim se…


VODĚRADSKÉ BUČINY

Národní přírodní rezervace Voděradské bučiny se se svými 658 hektary téměř nepovšimnutě rozprostírá nějakých třicet kilometrů od jihovýchodního konce Prahy. Nenasytný okres Praha - východ uzmul při nedávné reformě územněsprávních celků území nebohému Kolínsku, a nikdo ani nevzdech. Ačkoli se přirozený vstup do oblasti nabízí z obce Vyžlovka, která s nedalekými Jevany představuje symbol snobského pražáctví a zbohatlictví, takže pohyb po „dobré adrese“ by mohl zvedat sebevědomí, moc poutníků si sem cestu nenajde. Udělejte si doma v rodině schválně referendum: Znáš Voděradské Bučiny? Jestli výsledky onoho prvku přímé demokracie překonají volební zisk M. Zemana, tak sním svou tkaničku od GPS.
Já vám nevím. Před tejdnem jsem byl na krabicích v Prachovských skalách. Jako šutry dobrý. Vyhlídky taky a jeskyně Bratrská modlitebna je fakt hustá. Přesto se tento výlet ani náhodou nevyrovnal kešování ve Voděradských Bučinách. Jejich tichá neokázalost, absolutní čistota, vůně nového zrození jara, překvapivé zlomy skalních bloků i přehledné náhorní pláně porostlé nádhernými buky, zurčící potůčky i tichá jezírka to slovutným Prachovkám nandala takových 5:1. Vlastně 6:1. Nejsou tady lidi.Přiložené obrázky


KŘESŤANSKÁ MYSTIKA

Zato tu jsou kříže. Spousty křížů. Přiložené obrázky Jak jsem poznamenal v jedné jurodivé chvilce: „to je proto, že je to tu svatý…“ Narazíš na ně na všech možných místech – u cest, na křižovatkách, na vrcholcích kopců i jen tak ve volném terénu. Nejvíce mne zaujaly dva z nich: Modrý kříž vypadá, jako kdyby jej sem přesadil nějaký Řek Zorba z Lefkády. Ten blankyt. Tady každého musej přejít ve vteřině všechny trable. A pak Utajený kříž. Stojí vysoko ve svazích, daleko od všech cest i stezek. Na první pohled vypadá obyčejně a skromně. Když se tu však na chvíli zastavíš, začne tě obestírat zvláštní tajemná nálada. Utichnou plky i fórky, pusa se ti tak nějak sama ustálí v lehce nepřítomném úsměvu; už jsi zapojen, už do tebe proudí pradávná, života plná energie.Přiložené obrázky
Jsou tu rovněž studánky. Já bych se tedy nestyděl zde napít rovnou z potoka, ale ne každej je z práce povinně proočkován proti hepatitidě typu A a B. Studánky představují jistotu. Nejpitoresknější je zřejmě studánka Panny Marie. Zná ji každej kačer. Studánka je oblepená ikonami jezulat. Prej to jsou indicie ke stejnojmenné multině. Trochu mysterkové indicie, protože podle zaručených zpráv v lozích k dané keši sem pánbíčkáři vylepují nové ikony a neznabozi je zase strhávají. Já tu multinu brutnul od stolu, pro jistotu. Panence to nevadilo, protože nás její vlídná mateřská síla přivedla rovnou k pekelně zamaskované finálce, kterou však Vašek odhalil bystrým okem asi za tři vteřiny…


POHANSKÁ MYSTIKA

Komu nevoní křesťanská mystika, může se zde oddat mystériím mnohem starším. Tak třeba takové Mlecí kameny v údolí Zvánovického potoka. Přiložené obrázky Materialisticky orientovaný člověk se může omezenecky ujišťovat, že je vědecky dokázáno, že ony prapodivné velečočky s vytesanýma drážkama sloužily ve středověku coby nástroje pro rozemílání rud. Jenže vysvětlení existuje i alternativní. Ve svazích nad potokem existovala kdysi pradávno pohanská svatyně. A ne jen tak ledajaká. Místo sloužilo ke kladení obětí. Drážky a prohlubně v kamenech potom nutně musely sloužit k odvádění přebytečné obětní krve k úlitbě Matce Zemi… Myslete si, co chcete. Já mám jasno: Nikdy jsem tu nebyl. Přesto se mi už doma, během příprav, ve fantazii zjevila velice přesná vize místa, kde mlecí kameny jsou. To se sice občas stává, zvláště lidem s bohatou imaginací. Jak lze ale vysvětlit fakt, že jsem při příchodu na plac místo poznal do sebemenších detailů? Ne, funkce Panorama na mapy.cz za to nemůže. Ani jsem se nekoukal na fotky v listingu. Deja vu, deja vécu… Jen tu keš jsem hledal o kus jinde… Což je tím, že byla založena podstatně později, než v období lidských obětí ve svatyni.
Vysoko ve svazích, zarostlých smrčím, jedlovím i břízou, nalezneme další zajímavé artefakty: kouzelné kameny. Opět varuju: zavání to esoteriíí. Ale přeskakovat odstavec nemusí ani fanatický ateista; podél výskytu kouzelných kamenů vede trasa báječné, stejnojmenné terénní mysterky. Začíná u viklanu, kolem nějž jsou rozesety prazvláštní kameny (jichž je lichý počet). Úplně to vidím. Za pradávných časů se sem sesedli starší rodu a vůči viklanu vznášeli věštecké otázky. Na čí stranu se viklan zaviklal, toho odpověď bude vyjevena. Ptal se-li pak někdo moc drze, viklan jej rovnou rozmačkal. Nám se viklan zaviklal, aby prozradil, kde najdeme kouzelné jezírko, které nenajdeš v žádné z map. Čím víc se k místu blížíš, tím silněji pochybuješ, že zrovna tam bude fyzikálně možná existence jezírka. Pět metrů od místa jseš si jist, že ti viklan zaviklal falešnou písničku. Jenže pak stojíš…u jezírka. Cesta vede dál, až na to nejposvátnější místo. Kameny zde jsou živé. Jejich životní tempo je pomalé, s tím lidským nesouměřitelné, takže se zdá, že jsou mrtvé, že se nehýbají, že nemluví. Tak chvíli nemluv taky a pak je uslyšíš. Ucítíš jejich tisíciletou zkušenost, horkost slunce v jejich křemenných jádrech, sílu mrazů v útrobách. Dotkni se jich a pak je zas nechej jejich životu. Popros je o to, co ti schází. A pak čekej. Kameny jsou také trpělivé…Přiložené obrázky


KOSMICKÝ HUMOR

Na některé pointy kosmického humoru nemusíš ale v Bučinách čekat dlouho. My jsme zažili dvě potměšilosti a dva zázraky. O zázracích se veřejně nemá žvanit (zejména, když se týkají „zdánlivě náhodných“ BF), zato v takto bulvárně pojatém blogu – já vím – čekáte dychtivě na ty potměšilosti. Tak tady je máte. První: Asi po třech a půl hodinách pohybu v Bučinách jsme si nahlas zamedili, že jsme dosud nepotkali žádného mudlu. Sotva jsme to dořekli, ze tří stran se zjevili turisti. Druhá: Ve chvíli, kdy jsme – cca po pěti hodinách putování - s povděkem kvitovali suché cesty, takže nezablátíme „prasotchoře“ (roz. Vaškovo rodinné auto), okamžitě se naše cesta proměnila v kluzký a měkký blátodrom. Čekali jste víc? Aha. Neštvěte mě a koukejte od toho kompu vyrazit sami někam něco zažít!
Třeba si potvrdit, že táta Paha nekecal. Vstupte s pokorou a Bučiny se vám odmění…


GEODOPORUČENÍ

Tak já už budu končit… Cože? Že jsem nic nenapsal o kešování, o dohledávání zapeklitých indicií, o přídatných hintech k finálkám, brutimetodách, o čemkoli dalším, co by vám usnadnilo cestu k bodíku? Nenapsal, no. To vše už bude na vás samotných, pokud jste podlehli kouzlu Voděradských Bučin a rozhodli se také vyrazit.
Doporučím jen pár kešek, které opravdu stojí za to:
Multiny: Voděradské kříže 2 - Modrý kříž, Pařez, Studánka Panny Marie, Homole
Mysterka: Kouzelné kameny/Magical Stones
Letterbox: Voděradské kříže 5 – Kříž Janův
Trajdy: Mlecí kameny, U Vítálkovy hole, Voděradské kříže 1 – Utajený kříž, Kobyla.

Šťastnou a magickou cestu přeje Paha.
Fotky pořídil Bruce Wayne84
Další Pahovy blogy budou doufejme brzo publikovány na vznikajícím webu www.polabaci.cz

Přiložené miniatury

  • Přiložené obrázky
  • Přiložené obrázky


  • 6



Jsou dva lidé jejichž texty vždycky hltám s nadšením. Čtyřhranka a Ty. Koneckonců i inspirace na Přechod Brd vyšla od jednoho z Vás. Díky za povyprávění aniž by došlo k jakémukoliv prozrazování. A s pravdou ven, o místě tohoto názvu jsem neměl tušení.
    • 0
Fotka
Paha Ahma
dub 03 2018 18:35

Jsou dva lidé jejichž texty vždycky hltám s nadšením. Čtyřhranka a Ty. Koneckonců i inspirace na Přechod Brd vyšla od jednoho z Vás. Díky za povyprávění aniž by došlo k jakémukoliv prozrazování. A s pravdou ven, o místě tohoto názvu jsem neměl tušení.

Díky, jsem v dobré společnosti :) Díky též za účast v referendu.

    • 0
Fotka
Čtyřhranka
dub 03 2018 21:10

Paho, Tebe si vždycky ráda přečtu a i tentokrát je článek znamenitý! To Tvoje rochnění ve slovech, to prostě žeru. :-)
Já vím, tak dlouho se to píše a pak se to tak rychle přečte. To mi nikdo nemusí vykládat. Ale něco mi zas napiš. Já taky občas potřebuji inspiraci. ;-)

Díky, čau!

    • 0
Fotka
Paha Ahma
dub 04 2018 4:07

Paho, Tebe si vždycky ráda přečtu a i tentokrát je článek znamenitý! To Tvoje rochnění ve slovech, to prostě žeru. :-)
Já vím, tak dlouho se to píše a pak se to tak rychle přečte. To mi nikdo nemusí vykládat. Ale něco mi zas napiš. Já taky občas potřebuji inspiraci. ;-)

Díky, čau!

Bez obav, něco stvořim, moje mlčení už byla fakt ostuda. A věřím, že v době, kdy Tě felčaři nepustěj "na hřiště" se každá inspirace hodí, ač to v sobě musí mít i prvky masochismu... děkuju

    • 0
Fotka
lemrousek
dub 04 2018 7:40

Parádní počtení, někdy se do Búúúčin budu muset vypravit!

O jejich existenci vím, protože příbuzný se vyskytujou v okolí, ale přiznávám, že jsem si myslela, že Bučiny a Kachní louže jsou to samý:)
(dle mapy to je asi 10 km od sebe)
 

Pro statistiku ale udávám, že u nás doma je to 1:3 (já o nich věděla, tři další členové nikoli)

A hlavně PIŠ, PIŠ, PIŠ, čte se to dobře a podporuje to chuť někam vyrazit.

    • 0
Fotka
Paha Ahma
dub 04 2018 12:37

Parádní počtení, někdy se do Búúúčin budu muset vypravit!

O jejich existenci vím, protože příbuzný se vyskytujou v okolí, ale přiznávám, že jsem si myslela, že Bučiny a Kachní louže jsou to samý :)
(dle mapy to je asi 10 km od sebe)
 

Pro statistiku ale udávám, že u nás doma je to 1:3 (já o nich věděla, tři další členové nikoli)

A hlavně PIŠ, PIŠ, PIŠ, čte se to dobře a podporuje to chuť někam vyrazit.

Děkuju. Psát určitě budu a bude o čem. Snad tedy... na začátku května mě čeká |Krušnohorský kvérunk od královny Čtyřhranky...

 

díky též za účast v referendu, zatím tedy ANO: 25% (nemyslím Babysze), NE 75%.

    • 1
Fotka
panzerstepan
dub 12 2018 12:40

Ahoj Richarde, moc pěkné počteníčko. Přiznám se, že o Bučinách jsme neměl ani páru. Takže díky za inspiraci. Už se těším až zase někam vyrazíme s klukama do přírody. 

Teším se na další dobrodružství.

    • 0

Zrovna minulý týden jsem při cestování "prstem po mapě" na Voděradské bučiny narazila. Hledala jsem nějaké naučné stezky sjízdné s kočárem, na půl denní výlet z Prahy a tady se to zdálo být sjízdné. Tak jsem ráda za článek, teď vím, že je tam co k vidění.

    • 0
Fotka
lemrousek
dub 22 2018 20:31

ahoj, a můžu se zeptat, jaký byly ty tvý další top lovicí akce?

    • 0
Fotka
Paha Ahma
dub 23 2018 6:12

ahoj, a můžu se zeptat, jaký byly ty tvý další top lovicí akce?

Moc rád vzpomínám na Přechod Brd, okruh kolem Kutné Hory a lovení na Mratínsko-Líbeznicku... To z poslední doby, z počátků byla top akce všechno :-)

    • 0
Fotka
Paha Ahma
dub 23 2018 6:29

no a málem bych zapomněl - Libice nad Cidlinou, vše od místního mistra sonik.lib

    • 0

Díky za popíchnutí, musím se tam konečně už jednou zajet podívat. :)

    • 0
Fotka
lemrousek
dub 24 2018 14:54

Moc rád vzpomínám na Přechod Brd, okruh kolem Kutné Hory a lovení na Mratínsko-Líbeznicku... To z poslední doby, z počátků byla top akce všechno :-)

Děkuju moc za tipy, až na ty Brdy to nemám tak daleko.

    • 0

Červen 2018

P Ú S Č P S N
    123
45678910
11121314151617
181920 21 222324
252627282930 

Poslední komentáře

Reklama