Jednou jsem měl keš kousek od baráku, ale v zimě a musel jsem čekat na jaro, to jezdím na kole a dalo se použít jako žebřík. Tolik sněhu ten rok nenapadlo, aby se na něm dalo stát a člověka udržel. A jednou jsem jako podložku musel použít pohozenou láhev od vína. A jednou jsem si musel pomoci skládací pilkou. Ne na ten dub, ten měl metr v průměru, ale z padlé olše opodál jsem si uřízl špalík pod nohy. Nebo se mi osvědčilo mít s sebou asi 3m šňůry. Když se ji povede hodit přes větev a svázat, dá se do té smyčky stoupnout.
Ovšem viděl jsem jednou kačera, jak stoupal na strom po opřených klaccích a kdyby si pořádně přečetl listing, věděl by, že opodál v křoví je schovaný žebřík.