Můj názor na adopce asi dostatečně vysvětluje poměr mých adoptovaných a založených keší 12/9.
O jednu adopci mě požádal přímo owner, u ostatních jsem do toho šel s tím, že chci maximálně zachovat jejich původní provedení. Tím myslím listing a umístění.
Proč?
Někde výš pražskýchytrák přirovnával adopci keše k adopci a výchově dítěte, což moc nesedí.
Já to beru spíš jako nákup veterána, nebo třeba obrazu. Přeci když si koupím nějakou věc s historickou hodnotou, tak obraz nepřemaluju a auto nerozřežu a nepostavím z něj něco jiného.
Obraz i auto restauruji tak, aby byly co nejvíc podobné originálu a ta historická hodnota jim zůstala.
Pokud to tak nechci, tak proč bych si ty věci kupoval? To je přece lepší si obraz namalovat a koupit si místo staré rezavé kastle Ferrari.
U keší samozřejmě postupem času dochází ke změnám prostředí, takže změny jsou nutné. Což podle mě jsou mírné změny listingu a podoba schránky, ale už ne změny v typu, obtížnosti a terénu.
Rozhodně ne kvůli nějaké challenge nebo statistice, ale z úcty k autorovi keše.
Ovšem musím souhlasit s mh.mailem. Jsem blázen a otrok.
Jenže já jsem to tak chtěl. Věděl jsem předem, že budu údržbář něčeho, co jsem nevymyslel.
A pokud bych se už nemohl o kešky starat, tak svoje asi hodím do archivu a adoptovaným zkusím vybrat nějakého nového "nájemníka".
Celkem mě baví číst některé extrémní názory v diskusích, protože mě nutí se zamyslet nad tím, jak to cítím já.
Pohled adoptivního ownera jsem popsal výš, pohled lovce je ovšem podstatně jednodušší.
Mě je naprosto ukradené, jestli je keš 20 let stará, nebo jestli má 1555 FP, její současný owner nebo že je v nějaké honibodské chalenge.
Zajímá mě místo, na které mě přivedla, nebo cesta k ní, a nebo luštění u mysterky, listing který mi něco nového sdělí a provedení schránky.
Nikde v tom svém výčtu nevidím historickou hodnotu.
Jednoduše proto, že tu krabičku najdu teď, v jejím současném stavu.
Takže nechápu, jak spolu můžeme my dva žít, aniž bychom se navzájem nepovraždili 
.
.
GeoGet
URWIGO
CWG
