Olomouc říkám obráceně, i když ve spojení do Olomouce je to jedno. Ale do Vodice nebo do Vodic? Do Prčice nebo do Prčic? Soběslav? Existuje ves Sedlečko u Soběslavě, tak to asi nikdo v jiné souvislosti nevyslovuje.
Jazykovědné okénko
#82
Publikováno 16 únor 2018 - 11:05
Mimochodem, zde zajímavý článek o skloňování jmen měst a obcí.
Část naší obce se jmenuje Horní Datyně.
A problémem je v Horních Datyních nebo v Horní Datyni??
Našel jsem článek:
Vyjádření PhDr. A. Černé z oddělení jazykové kultury, Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR týkající se skloňování názvů obcí, jako například Horní Datyně. Podle jejich slov se jedná o podstatné jméno pomnožné.
Příklad skloňování: 6. pád o Horních Datyních (ne o Horní Datyni). Obdobně by se měly skloňovat názvy obcí Řepiště, Sedliště, Václavovice…(na rozdíl od Ruzyně, Bechyně, atd). Starousedlíkům tuto skutečnost není třeba vysvětlovat, pro ně to byla samozřejmost. Jelikož v posledních letech v těchto obcích přibývá nových obyvatel, je na místě to znovu připomenout.
#83
Publikováno 16 únor 2018 - 11:38
No a právě z Vodice (ves u Lhenic, ne město v Chorvatsku) mě upozornili, že je to jednotné, ne pomnožné.
A v Zalinách mají ceduli Vítejte v Zalinech. Asi nějaká místní zvláštnost, nenapadlo by mě říkat to takhle a asi to tak asi ani nikdo neříká.
Občas tady někdo říká v Kaplicích, ale jinak se Kaplice taky bere jako jednotné číslo.
#84
Publikováno 16 únor 2018 - 11:47
#85
Publikováno 16 únor 2018 - 12:01
Když si nejste jistí, databáze RÚIAN to jistí.
Viz např.: http://vdp.cuzk.cz/v...ian/obce/578347
Ve tvém odkazu je to tak jak by se to psát nemělo: http://vdp.cuzk.cz/v...castiobce/42722.
Teda aspoň podle PhDr. A. Černé.
A teď babo raď (nic osobního :-)).
Tento příspěvek byl upraven od davidb11: 16 únor 2018 - 12:03
#86
Publikováno 16 únor 2018 - 12:46
A teď babo raď (nic osobního :-)).
Pocházím asi 30 km odsud a v Horních Datyních jsem v životě neslyšel.
A k té babské radě - v publikaci Aleny Polívkové "Naše místní jména a jak je používat" je Horní Datyně ženského rodu.
#87
Publikováno 16 únor 2018 - 13:00
O tom, že skloňování je v RUIANu, vím, ale nenapadlo mě to.
Ovšem mnoho obcí má místní části, které se jmenují jinak a to tam najít nemůžu.
#88
Publikováno 16 únor 2018 - 13:04
Taky jsem hledal jednu místní část Dvora Králové a tu jsem tam bohužel nenašel. Neví někdo, jak se oficiálně skloňuje Verdek? Někdo mi totiž říkal do Verdku, jiný mi říkal do Verdeku :-)
#89
Publikováno 16 únor 2018 - 13:56
Taky jsem hledal jednu místní část Dvora Králové a tu jsem tam bohužel nenašel. Neví někdo, jak se oficiálně skloňuje Verdek? Někdo mi totiž říkal do Verdku, jiný mi říkal do Verdeku :-)
http://vdp.cuzk.cz/v...astiobce/180076
O tom, že skloňování je v RUIANu, vím, ale nenapadlo mě to.
Ovšem mnoho obcí má místní části, které se jmenují jinak a to tam najít nemůžu.
Vlevo ve vyhledávání jsou i Části obce, ulice atd.
#90
Publikováno 16 únor 2018 - 14:07
Díky moc, nějak jsem to tam neviděl! Jsem nějakej zpomalenej, že to nevidím...
Tedy, vlastně omlouvám se, měl bych psát správně česky: "nějaký zpomalený" :-)
#91
Publikováno 16 únor 2018 - 14:33
???
"Já nerozumět jazyku tvého kmene." Jak jsem tu kdysi někde četl :-).
Mně automatický překlad vyhodil: "Dobrý vlk - špatný vlk. Jediný dobrý vlk je špatný."
I když se přiznám, že tomuto finskému rčení asi moc nerozumím...
:-) Tak co se tu o sobě nedozvím. Vrah, měsíční lovec sobů, dobrý vlk...
Paha Ahma znamená opravdu "zlý rosomák". Mé podpisové rčení pak toto: "Hodný rosomák - špatný rosomák. Jediný dobrý rosomák je ten zlý."
Pro Láďu A. : Slovo "huono" je jedno z nejzvukomalebno-výstižných finských slov, pro mě. Znamená "špatný". Prostě je to vše na "huono". Souvislost s Huny bych nevylučoval :-)
Hyvä ahma - huono ahma. Ainoa hyvä ahma on pahaa.
#92
Publikováno 16 únor 2018 - 16:03
Jestlipak víte, že se irský spisovatel J. Joyce také trochu zasloužil o fyzikální názvosloví? Konkrétně v oboru jaderné fyziky.
Ale popořádku: Demokritos v 5. stol. př. n. l. v Řecku přišel s teorií, že hmotu lze dělit až na dále nedělitelné částice, jím nazvané atomy (a-tomos - nedělitelný). Začátkem 20. stol. ale fyzikové objevili částice, ze kterých jsou složeny atomy. Nazvali je protony, elektrony a neutrony a postupně k nim přibyly částice další, tak jak byly objevovány. Ale ani to se neukázalo jako definitivní. V roce 1964 vyslovili Murray Gell-Mann a George Zweig hypotézu, že stovky částic, které byly v té době známy, lze poskládat z pouhých tří fundamentálních částic (případně jejich antičástic). Gell-Mann dal těmto částicím poněkud záhadné jméno kvarky.
Tento název převzal z Joyceova románu Finnegan's Wake (Plačky za Finnegana). Zde je onen inkriminovaný úryvek:
— Three quarks for Muster Mark!
Sure he hasn't got much of a bark
And sure any he has it's all beside the mark.
But O, Wreneagle Almighty, wouldn't un be a sky of a lark
To see that old buzzard whooping about for uns shirt in the dark
And he hunting round for uns speckled trousers around by Palmer-
stown Park?
Hohohoho, moulty Mark!
atd., pokračování zde
Nejvýstižnějším překladem je podle mne překlad strojový:
- Tři kvarky pro Muster Mark !
Jistě nemá moc kůry
A určitě má všechno vedle značky .
Ale O, Všemohoucí Všemohoucí, by nebyl obloha loutky
Vidět ten starý buzzard, který má v tmavé noze košili
A honí po Palmerovi,
stown Park?
Hohohoho , zlé Marke!
atd.
Do češtiny se zatím nikdo tento román přeložit neodvážil. Podle jednoho autora jde v prvním řádku o zkomolený text Three quarts for Master (nebo Mister?) Mark!, tedy Tři piva pro pana Marka!
Je tam trochu vazba na rytířský epos Tristan a Isolda. Tristan, synovec cornwallského krále Marka, je vyslán do Irska pro královskou dceru Isoldu, kterou si má král Mark vzít za ženu. Je vám asi jasné, co se po cestě na lodi mezi Tristanem a Isoldou přihodilo, a taky tušíte, že to nedopadlo dobře. Zkrátka Tři kváky pro pana Marka,,,
Ale epos i Wagnerova opera jsou moc pěkné.
Tento příspěvek byl upraven od ladislavappl: 17 únor 2018 - 14:38
0 uživatel(ů) prochází toto téma
0 uživatelů, 0 návštěvníků 0 anonymních uživatelů