A přidám i ten recept, který mi babička opsala ze své Kuchařky z roku asi 1920 (a která se bohužel před mnoha lety ztratila v pozůstalosti) a připsala i doušku:
30 nezralých ořechů utržených na Sv. Jána nakrájej na osmerky a namoč je do čisté studené vody přes noc. Hlavně jádra musí být bílý, škořápka měká a né hnědá! Druhý den vodu slej, ořechy naskládej do pěti-litrové sklenice s velkým hrdlem a zalej 1,5 litru dobré žitné kořavky. Láhev považ pergamenem, postav na jižní okno a nech 40 dní louhovat. Dvakrát promíchej. Potom kořavku slej do jiné sklenice a zatím ve sklepě uschovej dobře povázanou. Na ořechy pak znovu nalej půl litru dobré žitné kořavky a 1/8 l čistého lihu, přihoď 5 celých řebíčků, kousek celé skořice, 5 koleček umyté kůry z citróna, půl kila bílého strouhaného cukru vařeného 15 minut v půl litru čisté vody. Láhev zas dej na jižní okno na tři tejdny. Potom slej kořavku, přimíchej první schovanou kořavku, oba likéry promíchej, párkrát přeceď přes plátýnko až se ani přes noc kal neudělá, nalej do flašek, korky zalej včelím voskem a dej do sklepa. Vydrž do Svátků Vánoc, dřív nepij. Když vydržíš do Velkeho Pátka, teprv poznáš dobrou ořechovku.
Mírku, nejlepší žitnou ze sudu má Kopelent a líh ti prodá v lekárně paní Hromasová, když jí řekneš že jí zdraví Fany z Potoka. Nekupuj nikde kdo pálí doma.