Přejít na obsah


Fotka

Dvě otázky ke GeoGetu


  • Pokud chcete vložit odpověď, přihlašte se
62 odpovědí na toto téma

#1 _Tom

_Tom

    Advanced Member

  • Members
  • PipPipPip
  • 659 příspěvků(y)

Publikováno 09 říjen 2008 - 14:44

1) začal jsem GG provozovat z paměťové karty. Díky tomu už nemusím po offline exportu data nikam kopírovat, zůstanou hezky na svém místě a protože mám na kartě i mapy pro OziExplorer, tak tam mám vlastně všechno, co pro Geocaching potřebuji, stačí katu strčit do PDA. Připadá mi to jako ideální řešení. Jde mi o to, že karta je (díky mapám) téměř plná. Dozvěděl jsem se, že se jakýsi sw na úrovni čtečky snad stará o to, aby se jednotlivé paměťové buňky na kartě využívaly pokud možno rovnoměrně aby se limitnímu počtu zápisů blížila celá karta a ne třeba jen jedna buňka. Pokud je ale většina karty obsazena mapami, tak ten zbytek, co zbývá pro databázi, už není moc veliký. Přitom každý nový import do databáze představuje její změnu. To znamená, že se paměťové buňky té části karty, kde je db soubor, blíží ke svému limitu podstatně rychleji, než zbytek karty. Limit je sice vysoký, ale když si vezmu, že každý import představuje změnu v db, a takových změn jsou možná stovky týdně - za rok jsme tak na tisícovkách změn... A to je už docela dost. Je tedy má obava oprávněná, nebo jsem jen podlehl nějakému rozšířenému mýtu? 2) A tohle je spíš jen věc pro uspokojení mě zvědavosti. Zajímalo by mě, jakým postupem (algoritmem, chcete-li) se řeší to, zda nějaký bod patří do nějaké oblasti nebo nepatří. A funguje to i pro nekonvexní oblast? A bere to v úvahu zakřivení Země? Děkuji :-)
  • 0

#2 Pe_Bo

Pe_Bo

    Advanced Member

  • Members
  • PipPipPip
  • 613 příspěvků(y)

Publikováno 09 říjen 2008 - 14:48

K bodu 1 - je to tak, jak píšeš.
  • 0

#3 _Tom

_Tom

    Advanced Member

  • Members
  • PipPipPip
  • 659 příspěvků(y)

Publikováno 09 říjen 2008 - 14:53

PeBo napsal/a:
K bodu 1 - je to tak, jak píšeš.


A ten limit počtu zápisů je v jakých asi řádech?
  • 0

#4 HaLuMa

HaLuMa

    Autor Geogetu

  • Members
  • PipPipPip
  • 14 508 příspěvků(y)

Publikováno 09 říjen 2008 - 15:24

S temi kartami je to asi takhle: V kartach je nejaka Flash pamet. Ale Flash pameti existuje hned nekolik druhu, a kazda se chova trosku jinak. Tezko rict, co je zrovna v te konkretni karte. :( Obecne plati, ze zivotnost jedne flash bunky se pohybuje mezi 100000 az 1000000 zapisu (podle typu i podle konkretniho vyrobce...). Bohuzel se ale tyto pameti nezapisuji po bitech, ale po blocich, treba 32KB. I potreba zapisu jednoho bytu dat vzdy zpusobi prepsani vsech bunek v jednom bloku! Coz opotrebeni ponekud zvysuje. Osobne jsem se s problemem opotrebeni jeste nesetkal. Patrne proto, ze karta ci flash disk se stal tak legracne maly a bezceny drive, nez skoncila jeho zivotnost a nahradil jej novy, vyrazne vetsi a levnejsi. ;) Slysel sjem o par pripadech, ale to byly treba prymyslove pocitace, ktere neustale neco zapisovaly na compactflash, a po roce to zacalo odchazet.
  • 0

#5 HaLuMa

HaLuMa

    Autor Geogetu

  • Members
  • PipPipPip
  • 14 508 příspěvků(y)

Publikováno 09 říjen 2008 - 15:35

_Tom napsal/a:
2) A tohle je spíš jen věc pro uspokojení mě zvědavosti. Zajímalo by mě, jakým postupem (algoritmem, chcete-li) se řeší to, zda nějaký bod patří do nějaké oblasti nebo nepatří. A funguje to i pro nekonvexní oblast? A bere to v úvahu zakřivení Země?

Postup je prosty... zjistujes, jestli je bod uvnitr mnohouhelniku. A jak to funguje, zkus si vyfiltrovat Stredocesky kraj bez Prahy.

Predstav si obdelnik, ktery zacnes kroutit tak, aby se jeho dve kratsi strany nakonec dotkly. Takze ti pak vznikne takove mezikruzi... takze porad zjistujes polohu v tom zdeformovanem 'obdelniku', ackoliv je uprostred dira. :)

A zakriveni zeme podle mne neni treba brat v uvahu. Co v tomto pripade to zakriveni zkresluje? (Zakriveni je dobre treba pro vypocet vzdalenosti)
  • 0

#6 _Tom

_Tom

    Advanced Member

  • Members
  • PipPipPip
  • 659 příspěvků(y)

Publikováno 09 říjen 2008 - 19:54

HaLuMa napsal/a:

Postup je prosty... zjistujes, jestli je bod uvnitr mnohouhelniku. A jak to funguje, zkus si vyfiltrovat Stredocesky kraj bez Prahy.


Jak zjistit, je-li bod uvnitř konvexního n-úhelníku,to si představit umím, u nekonvexního (třeba tvaru průřezu činkou) už ne, asi si budu muset něco o tom nastudovat


A zakriveni zeme podle mne neni treba brat v uvahu. Co v tomto pripade to zakriveni zkresluje? (Zakriveni je dobre treba pro vypocet vzdalenosti)


Myslím, že pokud předpokládáš souřadnicový systém jako pravoúhlý a kartézský, tak to přestane pro dlouhé čáry trochu souhlasit, protože se zkrátka bude v sever-jižním směru měnit velkost jednotky ve směru východo-zápdaním. Nebo třeba nejkratší spojnice dvou bodů na jedné rovnoběžce taky není právě po té rovnoběžce (pokud to zrovna není rovník) jak by ukazoval systém kartézský. Proto úsečka v té aproximaci bude jiná než skutečná nejkratší spojnice na geoidu. Tím pádem může nějaký bod vyjít jinam, než kam by měl.
To absolutně není kritika té funkce, je podle mě dost nepravděpodobné, že si někdo určí oblast body vzdálenými přes čtvrt zemského obvodu. Uvažoval jsem jen, jak bych se takovou věc pokusil udělat já (umět programovat ;)) a došel jsem k závěru, že bych se na zakřivení vykašlal. ¨Tvá odpově'd je tedy pro mě jistým potvrzením že jsem uvažoval jakž-takž správně.

Předpokládám, že pointa bude teď v tom, že mi vysvětlíš, že jsem to napsal úplně blbě ;)
  • 0

#7 HaLuMa

HaLuMa

    Autor Geogetu

  • Members
  • PipPipPip
  • 14 508 příspěvků(y)

Publikováno 09 říjen 2008 - 21:15

_Tom napsal/a:
Jak zjistit, je-li bod uvnitř konvexního n-úhelníku,to si představit umím, u nekonvexního (třeba tvaru průřezu činkou) už ne, asi si budu muset něco o tom nastudovat


Ja pouzivam konkretne zpusob "ray casting". Tedy nakresli si libovolny mnohouhelnik (treba i ten prurez cinkou), a vyber si libovolny bod. Z toho bodu pak vedes poloprimku nejakym smerem, dejme tomu treba doprava. A spocitas, kolikrat se tato poloprimka protne s hranici mnohouhelniku. Jakmile je pocet protnuti lichy, bod lezi uvnitr. Tomuto zpusobu nevadi ani diry uprostred mnohouhelniku, zkus si nakreslit ty zavazi cinky s dutinami, a bude to stale fungovat. ;)

A ackoliv se to na prvni pohled nezda, je to velmi jednoduche naprogramovat a je to rychle.

Myslím, že pokud předpokládáš souřadnicový systém jako pravoúhlý a kartézský, tak to přestane pro dlouhé čáry trochu souhlasit, protože se zkrátka bude v sever-jižním směru měnit velkost jednotky ve směru východo-zápdaním. Nebo třeba nejkratší spojnice dvou bodů na jedné rovnoběžce taky není právě po té rovnoběžce (pokud to zrovna není rovník) jak by ukazoval systém kartézský. Proto úsečka v té aproximaci bude jiná než skutečná nejkratší spojnice na geoidu. Tím pádem může nějaký bod vyjít jinam, než kam by měl.


No, ja to pocitam z WGS-84 souradnicoveho systemu, ktery neni napasovan na rovinu, ale na elipsoid. Navic tebou citovane problemy se tykaji vzdalenosti (tam je to jasne, tam jde o vzdalenoosti po povrchu elipsoidu), ale konkretni vzdalenost v pripade zjistovani polohy v polygonu nehraje zadnou roli. Tady zadny problem nevidim.
  • 0

#8 _Tom

_Tom

    Advanced Member

  • Members
  • PipPipPip
  • 659 příspěvků(y)

Publikováno 10 říjen 2008 - 7:41

HaLuMa napsal/a:
Ja pouzivam konkretne zpusob "ray casting". Tedy nakresli si libovolny mnohouhelnik (treba i ten prurez cinkou), a vyber si libovolny bod. Z toho bodu pak vedes poloprimku nejakym smerem, dejme tomu treba doprava. A spocitas, kolikrat se tato poloprimka protne s hranici mnohouhelniku.

Ano je jasné, jsem hlupák, že mě to nenapadlo, taková prostá myšlenka :-)

No, ja to pocitam z WGS-84 souradnicoveho systemu, ktery neni napasovan na rovinu, ale na elipsoid. Navic tebou citovane problemy se tykaji vzdalenosti (tam je to jasne, tam jde o vzdalenoosti po povrchu elipsoidu), ale konkretni vzdalenost v pripade zjistovani polohy v polygonu nehraje zadnou roli. Tady zadny problem nevidim.


Pokud to počítáš na elipsoidu, tak je to bude fungovat. I když mi zas není moc jasné, jak se na elipsoidu vypočítává nejkratší spojnice dvou bodů. Ale na to jistě budou k nalezení vzorečky :-) Totéž asi platí pro ten paprsek, který n-krát protne hranici, na elipsoidu to bude nějaký kus dosti obecné elipsy. vzhledem k tomu, že paprsek může elipsoid oběhnout a běhat stále dokola, musíš jeho délku omezit, pak ale zas hrozí, že třeba vtom posledním kousíčku, co jsi už nenakreslil (nehledal na něm průniky s hranicí) ještě nějaká ta hranice bude a vyjde to špatně.

Pokud se můžou při různých výpočtech rozcházet vzdálenosti, tak je přece jasně, že vlastně počítáš při těchto různých výpočtech délky různých čar. A pokud je takovými čarami určen sférický (vlastně elipsoi... jak vlastně nazvat n-úhelník nakreslený na elipsoidu?) n-úhelník, tak bude vypadat trošku jinak. A tím pádem některý bod může padnout pro jednu čáru dovnitř a pro jinou ven. To už ale řešíme dost nepodstatné věci. Jsem jen takový rýpal :-)
  • 0

#9 HaLuMa

HaLuMa

    Autor Geogetu

  • Members
  • PipPipPip
  • 14 508 příspěvků(y)

Publikováno 10 říjen 2008 - 8:08

_Tom napsal/a:
Pokud to počítáš na elipsoidu, tak je to bude fungovat. I když mi zas není moc jasné, jak se na elipsoidu vypočítává nejkratší spojnice dvou bodů. Ale na to jistě budou k nalezení vzorečky :-) Totéž asi platí pro ten paprsek, který n-krát protne hranici, na elipsoidu to bude nějaký kus dosti obecné elipsy. vzhledem k tomu, že paprsek může elipsoid oběhnout a běhat stále dokola, musíš jeho délku omezit, pak ale zas hrozí, že třeba vtom posledním kousíčku, co jsi už nenakreslil (nehledal na něm průniky s hranicí) ještě nějaká ta hranice bude a vyjde to špatně.

Pokud se můžou při různých výpočtech rozcházet vzdálenosti, tak je přece jasně, že vlastně počítáš při těchto různých výpočtech délky různých čar. A pokud je takovými čarami určen sférický (vlastně elipsoi... jak vlastně nazvat n-úhelník nakreslený na elipsoidu?) n-úhelník, tak bude vypadat trošku jinak. A tím pádem některý bod může padnout pro jednu čáru dovnitř a pro jinou ven. To už ale řešíme dost nepodstatné věci. Jsem jen takový rýpal :-)


Pocitas se souradnicemi z elipsoidu, ale placnes je na rovinu a v ni to pocitas. Sice dojde ke zkresleni (mapu bys takto nenakreslil...), ale zkreslene je vsechno stejne, i ta poloprimka, pres kterou to pocitas. Proto to podle mne vubec nevadi. ;)

Dalsi veci je... vem si na tom globusu primou spojnici dvou bodu. Je jasne, ze delka teto prime spojnice je kratsi, nez spojnice tech bodu po povrchu globu. Ale prumet te prime spojnice na povrch se bude preci presne kryt s tou spojnici po povrchu. A protoze nas nezajimaji konkretni vzdalenosti, ale prave poloha vuci te spojnici, je nam to zkresleni vzdalenosti sumafuk.

Jo, a pro zjednoduseni vypoctu se ta poloprimka vede ve smeru nejake osy, a da se take velmi trivialne testovat, jestli je bod na te poloprimce uz zcela mimo objekt a da se s vypoctem prestat. Kdybys to nepocital v rovine, tak bys na objekt umistenym na vycpoctove ose narazel porad dokolecka.
  • 0

#10 _Tom

_Tom

    Advanced Member

  • Members
  • PipPipPip
  • 659 příspěvků(y)

Publikováno 10 říjen 2008 - 12:54

HaLuMa napsal/a:
Pocitas se souradnicemi z elipsoidu, ale placnes je na rovinu a v ni to pocitas.
Dalsi veci je... vem si na tom globusu primou spojnici dvou bodu. Je jasne, ze delka teto prime spojnice je kratsi, nez spojnice tech bodu po povrchu globu. Ale prumet te prime spojnice na povrch se bude preci presne kryt s tou spojnici po povrchu. A protoze nas nezajimaji konkretni vzdalenosti, ale prave poloha vuci te spojnici, je nam to zkresleni vzdalenosti sumafuk.

Představ si dva body na téže rovnoběžce. Jsou to dva z vrcholů polygonu na elipsoidu/kouli. Nejkratší spojnice na glóbu je trochu vyhnutá směrem k pólu. Pokud to "plácneš do roviny", tak v té rovině je nejkratší spojnice právě po té rovnoběžce. Nějaký bod, který leží na téže rovnoběžce mezi těmi dvěma body jednou tedy leží přesně na hranici, podruhé pod hranicí. Když ho trochu posunu k pólu, může dojít k tomu, že v rovině se jeví nad rovnoběžkou, zatímco na glóbu pod rovnoběžkou, tedy jedou uvnitř polygonu a podruhé vně polygonu.
  • 0

#11 HaLuMa

HaLuMa

    Autor Geogetu

  • Members
  • PipPipPip
  • 14 508 příspěvků(y)

Publikováno 10 říjen 2008 - 13:32

To je prave ta chyba v uvaze... To, ze ta skutecna spojnice je vyhnuta smerem k polu, to je jen dusledek nejakeho konkretniho pohledu v prostoru. Podle toho odkud se v prostoru na ten globus koukas, to vyhnuti se ti zda ruzne velke. Pokud se budes na tu spojnici koukat z nadhlavniku, nebude to vyhnuti dokonce zadne, protoze ta prima spojnice bude presne pod tebou. To vyhynuti totiz neni nijak do strany, ale presne nad tou primou spojnici. Jen diky ruznym trojrozmernym pohledum se ti pak zda, jako by ta spojnice byla vyhnuta do strany, ale neni. Je vzdy presne nad primou spojnici. Kdyz to placnu do roviny, porad ta vyhnuti jsou presne nad temi primymi spojnicemi. Proto to do vypoctu nezanasi vubec zadnou chybu.
  • 0

#12 _Tom

_Tom

    Advanced Member

  • Members
  • PipPipPip
  • 659 příspěvků(y)

Publikováno 10 říjen 2008 - 14:43

HaLuMa napsal/a:
To je prave ta chyba v uvaze... To, ze ta skutecna spojnice je vyhnuta smerem k polu, to je jen dusledek nejakeho konkretniho pohledu v prostoru. Podle toho odkud se v prostoru na ten globus koukas, to vyhnuti se ti zda ruzne velke. Pokud se budes na tu spojnici koukat z nadhlavniku, nebude to vyhnuti dokonce zadne, protoze ta prima spojnice bude presne pod tebou.

To vyhynuti totiz neni nijak do strany, ale presne nad tou primou spojnici. Jen diky ruznym trojrozmernym pohledum se ti pak zda, jako by ta spojnice byla vyhnuta do strany, ale neni. Je vzdy presne nad primou spojnici. Kdyz to placnu do roviny, porad ta vyhnuti jsou presne nad temi primymi spojnicemi. Proto to do vypoctu nezanasi vubec zadnou chybu.


Asi si nerozumíme. Čára na geoidu je průmětem přímé spojnice (tedy té vedené "podzemím" na elipsoid. Ano, to je jasné. A když to plácneš do roviny, tak se přímá spojnice stává čarou v té rovině. V mnou zmiňovaném případě z ní bude buď přímá čára (tedy splyne -chybně- s rovnoběžkou, pokud v té rovině nakreslíš rovnoběžku taky jako přímku) nebo se změní v křivku (a s rovnoběžkou v podobě přímky nesplyne - správná možnost, vyžaduje nějaké ty geometrické transformace) nebo bude přímá a rovnoběžka se zobrazí jako křivka (taky správná možnost).
  • 0

#13 HaLuMa

HaLuMa

    Autor Geogetu

  • Members
  • PipPipPip
  • 14 508 příspěvků(y)

Publikováno 10 říjen 2008 - 14:58

Ja se ti snazim jen vysvetlit, ze se celou dobu slozite snazis o transformace, ktere pro tuto ulohu nejsou vubec potreba. Ta jak se deformuje tvar polygonu, tak se podobne deformuje i poloha toho bodu vuci polygonu. Jestli byl uvnitr, bude stale uvnitr. Jestli byl venku, bude stale venku. Ze je to vsechno pokrivene, to je preci jedno. Tady se nepocitaji presne konkretni polohy, ani zadne presne vzdalenosti. tady jde jen o jedno, jestli je ci neni uvnitr. Takze se na ty transformace muzes smele vykaslat... proste matematicke kraceni - transformace na obou stranach rovnice se da vykratit. ;)
  • 0

#14 Sumak.cz

Sumak.cz

    Advanced Member

  • Members
  • PipPipPip
  • 147 příspěvků(y)

Publikováno 15 říjen 2008 - 18:04

Mam otazku ke geoget pri prestupu an novejsi verzi a naplneni geogetu datami nbych si chtel ze stareho pretahnout sve nalezy i s poznamkama a casema datumem nalezu , existuje nejaky prikaz ktery by to umoznoval ? vyskousel jsem vsechny exporty , a i ulozeni listu , ale nic se nepreneskl jen samotna kes bez poznamek atd
  • 0

#15 mikrom

mikrom

    Advanced Member

  • Members
  • PipPipPip
  • 1 965 příspěvků(y)

Publikováno 15 říjen 2008 - 18:38

pokud ted pouzivas geoget1 a nainstalujes geoget2, tak ten provede pri prvnim spusteni zalohu stare databaze a import dat do nove sam.. takze pro jistotu treba zazalohovat datovej adresar, ale jinak no stress ;)
  • 0

#16 Sumak.cz

Sumak.cz

    Advanced Member

  • Members
  • PipPipPip
  • 147 příspěvků(y)

Publikováno 15 říjen 2008 - 18:46

to jo to urcite udela , ale mam vse nove a potrebuji prenest jen tech mejch 290 zaznamu + nejake vylustene mysterky a nejake poznamky k multinam , vim neni toho moc , ale bylo by prijemnejsi to prenest tak jak to mam treba i do budoucna ,
  • 0

#17 HaLuMa

HaLuMa

    Autor Geogetu

  • Members
  • PipPipPip
  • 14 508 příspěvků(y)

Publikováno 16 říjen 2008 - 14:42

To je jedna z veci, ktere v GG2 byt maji, ale jeste se na ne nedostalo.
  • 0

#18 Sumak.cz

Sumak.cz

    Advanced Member

  • Members
  • PipPipPip
  • 147 příspěvků(y)

Publikováno 16 říjen 2008 - 17:42

Dik za odpoved jdu prepisovat :)
  • 0

#19 _Tom

_Tom

    Advanced Member

  • Members
  • PipPipPip
  • 659 příspěvků(y)

Publikováno 19 říjen 2008 - 22:04

Pokud použiji příkaz pro smazání keše z databáze, maže se spolu s ní i příslušný offline obsah a eventuální přílohy?
  • 0

#20 HaLuMa

HaLuMa

    Autor Geogetu

  • Members
  • PipPipPip
  • 14 508 příspěvků(y)

Publikováno 20 říjen 2008 - 7:25

Ano, melo by se. (pokud tomu tak neni, tak jsem pri vnitrnich prestavbach na neco pozapomnel...)
  • 0




0 uživatel(ů) prochází toto téma

0 uživatelů, 0 návštěvníků 0 anonymních uživatelů

Reklama

Naše nabídka