Počet kešek na Zeměkouli
#41
Publikováno 01 listopad 2008 - 12:14
#42
Publikováno 01 listopad 2008 - 12:48
hradnik napsal/a:
Aha, z výše uvedeného vyplývá, že:
Například při výšce budovy 80m a umístění keše na střeše (třeba jako keška na rozpálené střeše) by pak další keš mohla teoreticky být jen 140m (viz pythagorova věta).
Ovšem: je tu jeden problém, kdo by to furt vysvětloval reviewrům, že keše jsou od sebe 161m a ne těch 140, jak se mu jeví z mapy.
Ano nějak takto jsem to myslel:)
Existuje přece google earth, kde se ve větších městech (třeba New York) dají zapnout mrakodrapy a výškový profil:) Pak by se k souřadnicím samozřejmě musela udávat i nadmořská výška;) ale reviewer by vše nádherně viděl:p
#43
Publikováno 01 listopad 2008 - 22:06
Díky, vnesl jsi do výpočtů nový rozměr. Navíc mě napadla keška pohybující se na stejné souřadnici, tzv.lift cache (výtahová cache), která by mohla zastavením v určitých patrech vhodně vyplňovat vzniklé mezery ve výškových budovách, čímž by řešila odchylku Pythagorovy věty v 3D prostoru.Slepic napsal/a:
hradnik napsal/a:
Aha, z výše uvedeného vyplývá, že:
Například při výšce budovy 80m a umístění keše na střeše (třeba jako keška na rozpálené střeše) by pak další keš mohla teoreticky být jen 140m (viz pythagorova věta).
Ovšem: je tu jeden problém, kdo by to furt vysvětloval reviewrům, že keše jsou od sebe 161m a ne těch 140, jak se mu jeví z mapy.
Ano nějak takto jsem to myslel:)
Existuje přece google earth, kde se ve větších městech (třeba New York) dají zapnout mrakodrapy a výškový profil:) Pak by se k souřadnicím samozřejmě musela udávat i nadmořská výška;) ale reviewer by vše nádherně viděl:p
#44
Publikováno 05 prosinec 2008 - 10:12
#45
Publikováno 06 prosinec 2008 - 15:19
#46
Publikováno 06 prosinec 2008 - 21:12
hradnik napsal/a:
... a teď nevím, zda náš třetí rozměr je správná cesta.
Myslím, že jakákoli cesta, která povede k cíli je správná :-)
#47
Publikováno 06 prosinec 2008 - 22:00
#48
Publikováno 06 prosinec 2008 - 22:32
Nevím, možná bych pro jednoduchost, pro zjištění prvotních počtů, zůstal ve 3D, protože ono i schvalovat nekonečné množství kešek ležících na stejné souřadnici a současně splňujících podmínku 161 metrů by bylo obtížné.oslavik napsal/a:
... ehm.
A tak me napadlo.
Proc se plahocit s nejakejma 3 rozmerama?
Zkusme pridat rovnou 4 rozmer a hned jsme u jinych poctu.
A jak znamo, tak i nase pevnina, tedy pokud zustaneme jen na ni, ma svuj 4 rozmer k dispozici - viz Mobiova paska
Ondrej
#49
Publikováno 08 prosinec 2008 - 14:42
Robert-Antonio von Barrandoff napsal/a:
S tou šestiúhelníkovou sítí je to také chyba Šestiúhelníková síť je nejefektivnější, pokud chcete pokrýt plochu co nejméně body, aby jakékoliv místo na Zemi bylo nejvýše 161 metrů od kešky. Naopak Zličíňáci hledali co nejvíce bodů na Zemi, aby žádné dva nebyly blíže než 161 metrů. Pak je nejefektivnější trojúhelníková síť. Obsah trojúhelníku o straně 161 metrů je 11210 m2, což dává 44.6 keší na km2 => cca 6.65 miliard keší na pevnině.
Mmch brání nějaké pravidlo dát kešku na dno oceánu? (třeba GC14VAB )
ne tak docela, pokud se na každý šestiůhelník s poloměrem kružnice opsané 161m počítá se třema keškama. Jedna uprostřed a šest třetin v rozích. U trojůhelníku bys musel počítat s 0,5 kešky do plochy. Tento šestiůhelník je pak tvořen šesti tvejma trojůhelníkama 0,5x6=3, což sedí. Takže zpět zrcadlová perverze, že....
#50
Publikováno 14 prosinec 2008 - 1:54
DIrKa team napsal/a:
Robert-Antonio von Barrandoff napsal/a:
S tou šestiúhelníkovou sítí je to také chyba ;) Šestiúhelníková síť je nejefektivnější, pokud chcete pokrýt plochu co nejméně body, aby jakékoliv místo na Zemi bylo nejvýše 161 metrů od kešky. Naopak Zličíňáci hledali co nejvíce bodů na Zemi, aby žádné dva nebyly blíže než 161 metrů. Pak je nejefektivnější trojúhelníková síť. Obsah trojúhelníku o straně 161 metrů je 11210 m2, což dává 44.6 keší na km2 => cca 6.65 miliard keší na pevnině.
Mmch brání nějaké pravidlo dát kešku na dno oceánu? (třeba GC14VAB :D)
ne tak docela, pokud se na každý šestiůhelník s poloměrem kružnice opsané 161m počítá se třema keškama. Jedna uprostřed a šest třetin v rozích. U trojůhelníku bys musel počítat s 0,5 kešky do plochy. Tento šestiůhelník je pak tvořen šesti tvejma trojůhelníkama 0,5x6=3, což sedí. Takže zpět zrcadlová perverze, že....
No a nebylo by jednodušší si pro počítání představit šestiúhelník o hraně 80.5/sin(60st.)=80.5/sqrt(3/4)=92.9534m? Když slepíš dva takové hranou, dostaneš, že jejich středy jsou od sebe právě 161m. Takový šestiúhelník má plochu 22448m2, což dává oněch 44.547 keší na kilometr čtvereční. Pokud ovšem budou keše umísťované chaoticky, bude jejich hustota o něco menší. (Nejmenší možnou hustotu dostaneme z šestiúhelníků o hraně 161m, to je 14.85 keší na km2.) Takže bych počítal s odhadem kolem 30 keší na km2, a místa kam se nedají umístit bych zahrnul do chyby vzniklé nastřelením této hodnoty.
#51
Publikováno 01 červenec 2009 - 8:03
#52
Publikováno 01 červenec 2009 - 8:40
a : Drake - vše potřebné pro (offline) geocaching na Android * Stránka projektu na GitHubu - požadavky a reklamace
Hlavní kešovací zažízení: Samsung Galaxy A41
#53
Publikováno 01 červenec 2009 - 9:26
To jsi to vzal tedy dost zhruba :-) Nárůst jistě není lineární, tak se obávám, aby chvilka nebyla opravdu jen chvilka, viz přiložený graf:LudekV napsal/a:
Prakticky vše bylo napsáno výše.
Rozloha ČR je 78 867 km2
Pokud vezmeš hustotu 40 keší na /km2 máš k dispozici 3 154 680 míst. To ještě chvilku stačí
0 uživatel(ů) prochází toto téma
0 uživatelů, 0 návštěvníků 0 anonymních uživatelů