Blíží se zima, a tak jsem si nostalgicky zavzpomínala na loňský rok, kdy jsem denně dojížděla do práce vzdálené 15 kilometrů. Na pohled nic zvláštního, ale my, přespolňáci, dobře víme, jaká to občas může být kovbojka.
A tak zatímco ostatní kačeři cestují po keškách, já cestuji každý den do práce.
A nuda to bohužel není…
Milí přátelé,
zvu vás k přečtení mého článku:
Kruchý život přespolňáka
aneb cestovatelský deník řádného zaměstnance
Příběh je tentokrát spíše z kategorie mého osobního (rozumějte nekačerského) života, ale věřím, že některé z vás pobaví. Krom toho jsou v textu zmínky o dvou cyklistických multinách, které vám doporučuji na výlet. 😉
Přeji příjemné čtení, nejlépe při čekání na zpožděný vlak! 😀
Čtyřhranka
Přidejte odpověď
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.