Geocaching očima adiktologa

Geocaching očima adiktologa
Od chvíle, kdy jsem našel svou první kešku, uplynul sotva půlrok. Musím přiznat, že jsem po těch pěti měsících někým trochu jiným. Keškování mi vstoupilo do života jako velká voda a já cítil, jako bych byl o pár let mladší. Výlety na kole, vzrušující hledání, elektrizující přípravy a plánování víkendových akcí. Jak to, že mám na kešky nyní tolik času, který jsem dříve, nekeškuje, zoufale postrádal?
(zpověď autora)[code=auto:0] Pracuji už hezkou řádku let se závislými. Tedy se chtě nechtě se závislostí jako osobnostním rysem setkávám každý den.[/code][code=auto:0] Definice závislosti podle Mezinárodní klasifikace nemocí (Nešpor, 2005) říká, že syndrom závislosti představuje skupinu fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichž užívání nějaké látky nebo třídy látek má u daného jedince přednost než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více. Centrální popisnou charakteristikou syndromu závislosti je označena často přemáhající touha brát psychoaktivní látky. Návrat k užívání látky po období abstinence často vede k rychlejšímu znovuobjevení jiných rysů syndromu, než je tomu u jedinců, u nichž se závislost nevyskytuje.[/code] Takže mě celkem vykolejilo, když jsem začal pozorovat neklamné příznaky závislosti sám na sobě.
Takzvaná geozávislost by teoreticky patřila pod takzvané procesuální závislosti. Nejde tedy o závislost na nějaké látce, ale na procesu. Podobně jako u patologického hraní automatů, nebo zhoubnému sázení na sport jde o neovladatelnou koncentraci na činnost, které jedinec propadl, v našem případě na procesu hledání krabic schovaných v terénu pod mnohdy zašifrovanými souřadnicemi.
Začněme raději pozitivní stránkou věci. Geozávislost nezpůsobuje (alespoň ve své mírné a střední formě) tělesné chátrání trpícího. Naopak, takzvaný „kačer“ zvyšuje svou fyzickou aktivitu pohybem v často členitém terénu, věnuje více času sportu. To může být argument, kterým keškař svou závislost obhajuje.
Vezměme si ale hypotetickou osobu s těžkou geozávislostí. Taková osoba nedokáže bez geozáležitostí fungovat v praktickém životě. Říkejme jí třeba pan Prokeš.
Začíná to nenápadně – investicí do GPS, setkáváním se zkušenějšími kamarády, posezením v hospodě, vycházkami s rodinou a dětmi. Keškování ještě v tuto chvíli představuje vítaný motivační doplněk k realizované akci. Výlety dostávají cíl, vzrušení z nálezu krabic je obecně sdíleno rodinnou společností, v hledači ožívá duše dobrodruha.
Brzo se však karta obrací. Rodinné akce a výlety s kamarády začínají být panu Prokešovi pouhou zástěrkou pro samotný odlov krabic. Nejbližší okolí přestávají výlety bavit, neboť není ochotno trávit čtyři hodiny v lužním lese plném bahna a komárů kvůli něčemu, čemu on říká „multina“. Skóre v profilu roste a náš člověk v touze jej zvýšit začne vymýšlet sofistikované strategie, jak před rodinou a sebou samým obhájit, že dnes nezvládne uklidit a nakoupit, protože je hezky a on potřebuje pohyb, takže jede na výlet sám. Zde končí experiment a rozjíždí se obecně platný závislostní model, typický třeba u uživatelů pervitinu.
Objevují se první výmluvy, polopravdy a pak neoddiskutovatelné lži nejbližšímu okolí. Volný čas, trávený dříve s partnerkou a dětmi, nyní podezřele často připadá na luštění zapeklité mysterky. Je nabíledni, že partnerka přestává být spokojena, a to i po sexuální stránce. Pan Prokeš přichází domů z čím dál delších a častějších výletů naprosto fyzicky vyřízen, a když je náhodou svěží, sedne si k počítači a dlouhé hodiny si mne hlavu nad nějakými modrými otazníčky. Napětí v rodině houstne, děti začínají zlobit.
Zaměstnání. Pracovník Prokeš nějaký čas vydrží svou novou, opojnou vášeň kontrolovat v práci. Ve dnech, kdy je pracovní režim volnější, však tráví svůj čas na webu místo bulváru či sportu na geocaching.com, případně .cz. Když se musí makat, tak se našinec prostě jen přestane na práci soustředit. Chvíli to jde. Vybírá si po jednotlivých dnech dovolenou. Přestává komunikovat s kolegy na pracovní témata. Potom přijde osudová chyba, vytýkací dopis a brzká výpověď.
Ztrátu zaměstnání nenese pan Prokeš dlouho těžce. Podpora zaplácne nutné výdaje, a na vlak mu zbyde vždycky. Má taky mezi kačery pár kámošů, tak se s nimi sveze občas autem… Jasně, VOLNÝ ČAS. To je důvod, proč vlastně nad svou nezaměstnaností netruchlí. Může každý den vyrazit na kešky…
Kešky se tedy stávají jedinou náplní jeho dnů a smyslem života. Pan Prokeš přestává vnímat, že jsou také jiní lidé, než ti, kteří hrají geocaching. Nanejvýš je vnímá v roli mudlů zaclánějících v blízkém okolí uložené krabice. A to je málo. „Mudlové“ se k němu začnou tedy chovat odpovídajícím způsobem. Výčitky, prosby, emoce, vyhrožování, pokusy zavést pravidla soužití a vyhazov z domova…
Posléze se od našeho lovce odvracejí i jeho geopřátelé. Nelíbí se jim, že nikdy nepřispěje na benzín, nevrací půjčené stovky na vlakový lístek, loudí finálky, ignoruje domluvy a dohody. Sečteno, podtrženo – keškofetka.
Ještě však zbývá cyberprostor webu. Pan Prokeš se pod svým nickem plně realizuje virtuálně – když je čas od času pozván pomoct někomu domů s luštěním nějaké schizofrenní mysterky. Dostane se i na webový chat a vetře se k známým, kteří jedou odlovit powertrail. Skóre roste, statistiky zvyšují jeho „D“ i „T“ rating. Nemá co jíst, veškeré finance jdou na baterky do navigace a dopravu, posléze začne jezdit načerno. Krade baterky v samoobsluze.
Na závěr je zadržen policií, na výslechu se psychofyzicky zhroutí a je převezen do psychiatrické péče. Hospitalizace se protahuje, pacient Prokeš nejeví vůli k životu. Kolo se uzavírá…
Věřím, že předchozí odstavce lze pochopit jako nadsázku. Přesto však lze v naší zálibě vystopovat jasné závislostní rysy, tak si na ně dávejme pozor a nedopusťme, aby nás cokoli ovládalo a bralo nám naši svobodu.
Pro jistotu si přesto zkuste po pravdě a upřímně odpovědět na několik následujících otázek. Vycházejí z platných diagnostických kritérií závislosti. Pokud odpovíte víckrát ano než ne, vězte, že Vaše souřadnice jsou špatně a kontroler svítí varovnou červenou!

JSI GEOZÁVISLÝ? – TEST
[list=1]

Zažíváš někdy silnou, těžko překonatelnou touhu vyrazit na kešky, udělat si kvůli tomu volno, odložit původní plány?

Zabýváš se v myšlenkách plány na odlov, na vyluštění nějaké potvory s otazníkem, vzpomínáš na minulé zážitky na keškách, a to i v době, kdy bys měl věnovat svou energii něčemu jinému? (pracovní úkoly, domácí povinnosti, vztahy s blízkými…)

Vyjíždíš na kešky častěji, než dříve?

Vyhledáváš lokality, kde je více keší na malé ploše? (série, powertraily?)

Když ti nevyjde plán jet/jít lovit, nebo kvůli nějakým neodkladným záležitostem se delší dobu nedostaneš na kešky, jsi rozmrzelý, bez energie, bez aktivity?

Stáváš se honibodem? (pro uspokojivý zážitek z lovu keší potřebuješ za den nasbírat více krabic, než tomu bylo dříve?)

Zanechal jsi kvůli geocachingu dřívějších přirozených aktivit a zálib?

Věnuješ převážnou většinu svého volného času záležitostem spojeným s keškováním? (plánování tras, chatování či surfování po geowebech, příprava multin, luštění mysterek, samotný odlov, logování na webu?)

Keškuješ dál i přesto, že tato činnost přináší nějaké nepříjemné následky? (zanedbávání pracovních povinností, zanedbávání partnera, přátel…)

Zažil jsi ve svém životě rozhodnutí, že s geocachingem kvůli výše zmíněným následkům končíš, a toto rozhodnutí jsi nedodržel?

Vyhodnocení:
0- 2 nejsi kačer
3-4 gratuluji k příjemnému koníčku
5-6 dávej si pozor, trpíš slabší formou závislosti na GC
7-9 – zamysli se vážně nad sebou, jsi geozávislý
10 – vyhledej odbornou pomoc v léčebně závislostí

Svobodné lovy přeje Paha Ahma!