alt="" />
Vyhlídkový let u Mostu: dobrodružná geocachingová výprava
Nová série, která nás nenechala v klidu
Na mapě se objevila nová série keší. Týdny nás lákala a provokovala, až jsme nakonec neodolali. Zkušenější kačeři mezitím hlásili protichůdné zprávy:
-
„Je to dvacet kilometrů brutálním terénem, ztratili jsme tam spoustu dobrých chlapců!“
-
„Ale kdeže, pár kiláčků, dá se to objet autem – stáhneš okýnko a máš odloveno.“
-
„Tam nejsou žádné kešky… autor si z vás jen dělá srandu!“
Výsledek? Nebylo jiné cesty než výpravu svolat a jít si celou pravdu ověřit na vlastní oči – nebo jak říkáme my, „na vlastní bulvu“.
Sestava týmu
Po několika změnách termínu se nám podařilo sladit volno na neděli 27. 10. 2013. Výprava měla tento tým:
-
SanchoCZ – zásobování
-
Mera2 – navigátorka
-
Hajdan – spojovací důstojník
-
Ježek – kronika a fotodokumentace
Po příjezdu: vítr, mušky a první keška
Na místě nás překvapily dvě věci:
-
Podezřele málo oještěrkovaných aut.
-
Silný protivítr – klasika, fouká vždycky přesně proti směru, kterým jdeš.
Hned u první keše jsme zjistili, že hint „modřín“ může znamenat cokoliv… třeba kešku na bříze. Sotva jsme ji našli, objevily se mušky. Doslova všude: ve vlasech, v očích, v nose, v uších. Teprve když k nám dorazil zbytek větrné bouře z Anglie, byl od hmyzu pokoj.
A hned nato přišla první svačinka. SanchoCZ zavelel k přestávce a já zjistil, že jsem si toho vzal málo. Naštěstí ostatní byli vybavenější a můj žaludek nezůstal bez šance.
Odlovy, olivovníky a překvapivé bonusy
Až na drobné výjimky šly kešky nalézt dobře – i díky vychozeným „dálnicím“ v terénu. Skutečně nás překvapilo, že u Mostu stojí skutečný olivový háj! Některé stromy měly plody, ale většinou byly nedozrálé nebo přemrzlé.
Na trase jsme potkali jen pár kačerů. Při bonusové keši nás pobavilo, že někteří začínali rovnou bonusem.
Druhý bonus ležel u tak lákavého místa, že jsem musel podniknout prvovýstup na „bábovku“ – malou vyvýšeninu s nádherným výhledem. A světe div se… nahoře žádná tradička. Hledal jsem BF, ale našel jen ohniště a nepořádek. Škoda tak krásného místa.
Výhled jako odměna
Autor série ale věděl o jiném výhledu – a ten opravdu stál za to. I když byl trochu bokem mimo „trajektorii celého letadla“, rozhodně patřil k vrcholům dne.
Závěr výpravy
Byla to krásná neděle v překvapivě půvabné krajině. Spousta zážitků, pár kopců, trochu větru, mušky, svačinky a mnoho smíchu.
Snad jen Mera tentokrát neměla štěstí… 🙂

Přidejte odpověď
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.