Od armádní technologie ke krabičkám v lese
Byla klidná květnová noc roku 2000. Někde ve Washingtonu někdo přepnul spínač, který nikdo nikdy neviděl – a přesto změnil celý svět. Takzvané „velké modré tlačítko“ symbolizovalo chvíli, kdy Spojené státy vypnuly funkci Selective Availability, která záměrně zkreslovala GPS signál. A najednou – jako mávnutím kouzelného proutku – bylo možné určit polohu s přesností na pár metrů a tak se začala psát historie geocachingu.
Z vojenské technologie se přes noc stala hračka pro všechny. A lidé, kteří měli slabost pro mapy, čísla a dobrodružství, začali přemýšlet, jak tenhle zázrak využít. “Teď můžeme přesně najít cokoli – nebo cokoli schovat,“ stálo tehdy v prohlášení Bílého domu. Nikdo netušil, že tahle věta o pár hodin později odstartuje novou éru – éru geocachingu.
Černý kbelík, který změnil geocachingový svět
Na druhý den, 3. května 2000, si v Oregonu jeden počítačový nadšenec jménem Dave Ulmer řekl: „Tak to vyzkouším.“ Vzal plastový kbelík, naplnil ho pár drobnostmi – logbook, tužka, CDčka, knížky, dokonce prak – a schoval ho v lese. Zapsal souřadnice, zveřejnil je na internetu a nazval to Great American GPS Stash Hunt.
Myšlenka byla prostá: Najdi úkryt pomocí GPS, vezmi si něco, nech něco jiného. Souřadnice zněly: N 45° 17.460 W 122° 24.800.
Za tři dny kbelík našli první nadšenci. A za pár týdnů už se po světě objevovaly další úkryty. Nový druh hry se zrodil – a místo sezení u počítače bylo potřeba vyrazit ven.
Od „stash“ ke „cache“
Jak se úkryty množily, začali si hráči říkat, že slovo stash nezní úplně dobře – přece jen evokovalo drogy nebo pašeráky. A tak se 30. května 2000 na e-mailové konferenci GPS nadšenců zrodil nový název. Matt Stum navrhl spojit dvě slova – geo (Země) a cache (úkryt). A bylo jasno: geocaching. Země jako hřiště, technologie jako nástroj a dobrodružství jako cíl. Slovo, které znělo moderně, tajemně a přesně vystihovalo, o co šlo – o hledání pokladů v reálném světě.
Jeremy Irish a první web, kde se to všechno propojilo
O pár měsíců později narazil webový vývojář Jeremy Irish při surfování po internetu na stránky Mikea Teaguea, kde byly ručně psané seznamy prvních keší. Jeremy byl nadšený. Koupil si GPS, vyrazil ven a při prvním nálezu zažil ten známý pocit, který dnes zná každý z nás – radost z úspěchu a dětské nadšení, že to fakt funguje.
Proto udělal to, co by každý programátor udělal – vytvořil web. V září 2000 spustil Geocaching.com, kde mohl kdokoli přidat svůj úkryt nebo najít keš poblíž. Na začátku jich bylo pouhých 75 na celém světě. Ale to stačilo. Lov začal.
Když si geocachingu všiml svět
25. září 2000 napsal populární technologický web Slashdot článek o novém fenoménu, a o pár dní později se o geocachingu psalo v The New York Times i na CNN. Internetový nadšenci, turisté, rodiny s dětmi – všichni chtěli zkusit ten zvláštní mix tajemství a dobrodružství.
Schovaných krabiček bylo tak málo, že se často stávalo, že hráč měl nejbližší keš stovky kilometrů daleko. Ale komunita měla jasno: „Když ji schováš, oni přijdou.“ A přišli. Z každého malého úkrytu v lese, pod kamenem nebo za poštovní schránkou se stávalo malé vítězství. Z nápadu jednoho muže vznikl celosvětový fenomén.
Groundspeak: tři kamarádi a 144 triček
Zájem o hru rostl tak rychle, že Jeremyho domácí server přestával stíhat. Proto oslovil své kolegy Eliase Alvorda a Bryana Rotha a společně založili firmu Groundspeak Inc. Jejich první kapitál? Výdělek z prodeje 144 triček s logem geocachingu. Všechny servery tehdy přestěhovali z Jeremyho obýváku do centra Seattlu a po večerech – po běžné práci – psali kód, odpovídali hráčům a vymýšleli, kam se hra může posunout dál.
Postupně se Groundspeak proměnil v Geocaching HQ, které získalo kanceláře v seattleské čtvrti Fremont a stalo se domovem týmu, jenž geocaching rozvíjí dodnes. Dnes má Geocaching HQ přibližně devadesát zaměstnanců a zůstává nezávislou firmou – bez investorů, bez tlaku na zisk, s jediným cílem: inspirovat lidi k objevování světa kolem sebe.
Lidé, kteří to celé rozhýbali
Za jménem Geocaching HQ stojí tři zakladatelé, jejichž životy se díky hře změnily:
- Jeremy Irish, bývalý kryptolog z amerického letectva, který dal geocachingu online podobu.
- Bryan Roth, právník, který potkal svou budoucí ženu i adoptivního syna na geocachingovém eventu.
- Elias Alvord, inženýr, který se staral o hardware, databáze a servery, když to celé začínalo.
Tihle tři spojili techniku s dobrodružstvím tak přirozeně, že z obyčejných souřadnic udělali bránu k objevování světa. Od té chvíle už mapy nikdy nevypadaly stejně.
Všechno začalo jedním kliknutím
Jedno neviditelné kliknutí v květnu 2000 spustilo lavinu, která se už nikdy nezastavila. Z jednoho plastového kbelíku se stal globální fenomén. Z nápadu jednoho člověka – komunita milionů hráčů po celém světě. Geocaching není jen hra. Je to připomínka, že největší poklady nejsou schované v krabičkách, ale v zážitcích. A že někdy stačí jediný bod na mapě, aby se člověk znovu naučil objevovat svět kolem sebe.
Jaký byl váš „modrý přepínač“ – Ten moment, kdy jste poprvé objevili geocaching?. Podělte se o svůj příběh s komunitou na Facebooku nebo Instagramu nebo tady v komentářích pod článkem!
