GPS patří k technologiím, které většinou fungují tiše na pozadí. Zapnete ji, najde polohu a vy se můžete soustředit na cestu nebo dohledání keše. Občas se ale stane, že navigace tvrdí, že cíl leží uprostřed silnice, za zdí nebo o dům vedle. V tu chvíli je jasné, že přesnost GPS není všude stejná.
Rozdíl mezi městem a venkovem přitom není drobná odchylka. Jde o zásadně odlišné prostředí, ve kterém se satelitní signál pohybuje, odráží a někdy i ztrácí.
Jak GPS vlastně určuje polohu
GPS přijímač počítá polohu na základě signálů z několika satelitů. Každý z nich vysílá informaci o své poloze a přesném čase. Přijímač z těchto údajů vypočítá vzdálenost a určí vaši pozici. Ideální situace je jednoduchá: otevřený výhled na oblohu a přímý signál. Jakmile se ale mezi přijímač a satelity postaví překážka, začne se výpočet komplikovat.
Venkov: otevřený prostor a stabilní signál
Venkovské oblasti jsou pro GPS téměř ideální. Krajina bývá otevřená, bez vysokých budov a velkých kovových konstrukcí. Satelity jsou dobře viditelné a signál k přijímači dorazí přímo. Výsledkem je obvykle přesnost kolem 3 až 5 metrů. Navigace se chová klidně, poloha se mění plynule a drobné odchylky dávají smysl. Pokud se souřadnice neshodují, většinou to znamená, že keš je dobře ukrytá – ne že by GPS selhávala.
Ani venkov ale není úplně bez problémů. Hustý les, hluboké údolí nebo skalní stěny mohou signál oslabit. Rozdíl je v tom, že chyba bývá menší a chování GPS je předvídatelné.
Město: betonové kaňony a odražený signál
Městské prostředí je pro GPS mnohem náročnější. Vysoké budovy vytvářejí takzvané městské kaňony, kde se signál nešíří přímo, ale odraží se od fasád, skel a kovových ploch.
Přijímač pak zachytí signál se zpožděním a z jiné trasy, než by odpovídalo přímé vzdálenosti. Výsledkem je poloha posunutá o desítky metrů. Běžná přesnost ve městě se pohybuje mezi 10 a 30 metry, někdy i více. V praxi to znamená kolísající polohu, navigaci, která neustále přepočítává, a keš, která se podle GPS „stěhuje“ z místa na místo.
Co přesnost GPS ve městě nejvíc ovlivňuje
Nižší přesnost v městských oblastech má několik hlavních příčin, které se často kombinují:
- Blokace signálu vysokými budovami, které omezují výhled na oblohu a snižují počet dostupných satelitů.
- Odrazy signálu (multipath), kdy přijímač zachytí signál až po odrazu od budovy a vypočítá chybnou polohu.
- Elektromagnetické rušení z okolních zařízení, sítí a vysílačů.
- Atmosférické vlivy, které ovlivňují rychlost a průchod signálu.
- Rozložení satelitů na obloze, kdy i dostatečný počet družic může vytvořit nepříznivou geometrii pro výpočet polohy.
Jak zlepšit přesnost GPS v husté zástavbě
Město sice nezměníte, ale s GPS se v něm dá pracovat chytře. Pomáhá přesunout se na místo s lepším výhledem na oblohu, například do parku, na náměstí nebo do širší ulice. Často stačí pár metrů, aby se signál výrazně zlepšil. Výhodou jsou také zařízení, která využívají více satelitních systémů najednou – GPS, GLONASS, Galileo nebo BeiDou. Více zdrojů znamená větší šanci na stabilní polohu.
Asistovaná GPS a offline data zrychlují nalezení polohy a pomáhají udržet přesnost i tam, kde kolísá signál nebo mobilní připojení. Moderní aplikace navíc používají chytré algoritmy, které se snaží typické městské chyby částečně kompenzovat.
Geocaching ve městě a na venkově
Na venkově se můžete spolehnout hlavně na souřadnice a terénní detaily. Ve městě hraje větší roli orientace v prostoru, čtení okolí a logika místa. GPS vám tu slouží spíš jako vodítko než jako přesný ukazatel bodu. Právě to dává městskému geocachingu jiný charakter. Méně je to o číslech na displeji a víc o vnímání prostředí.
Jak prostředí ovlivňuje přesnost GPS při geocachingu
GPS dosahuje nejlepší přesnosti v otevřeném prostoru, kde se běžně pohybuje kolem 5 metrů. V městských oblastech kvůli odrazům signálu a překážkám přesnost klesá a často se pohybuje mezi 10 a 30 metry. Moderní technologie a korekční metody tyto rozdíly zmírňují, ale úplně je neodstraní. GPS tak není nepřesná. Jen poctivě reaguje na prostředí, ve kterém ji používáte. A právě to je dobré mít na paměti při každém hledání keše – ať už mezi paneláky, nebo na okraji lesa.
Největší GPS omyl, jaký jste zažili? Napište ho do komentáře na Facebook nebo ho ukažte na Istagramu fotkou z místa, kde vás navigace „poslala jinam“. Označte @cesky.geocaching nebo použijte #geocachingCZ.
