Úvodní zamyšlení
Včera jsem se konečně dostal k logování kešek za posledních 14 dní. Když jsem si tyto dny znovu vybavil, uvědomil jsem si, jak často v poslední době řeším otázku – nenašel jsem keš, ale našel jsem úkryt… Co teď? Obnovování?
V terénu mi při řešení téhle otázky probíhalo hlavou, jak na fóru lidé často mluví o tom, že jde o zlo. A že prý každý, kdo tam dá vlastní krabku jen proto, aby si mohl zalogovat, se chová jako bodohonič.
Dvě hlavní varianty postupu
1) Zaloguji DNF
2) Obnovování autorovi keše a zalogovat si ji s jeho souhlasem
Výhody a nevýhody jednotlivých variant
Varianta 1 – Zaloguji DNF
Nevýhody:
nezískám bod a budu muset na místo jít znovu, pokud autor kešku obnoví
autor musí keš zkontrolovat a obnovit
Výhody:
určitě nedojde k duplikování založené keše (nestane se to, že by původní keš byla někde jinde a já jsem založil keš někde, kde jsem si myslel, že byla, i když ve skutečnosti byla jinde)</p>
Varianta 2 – Obnovování keše
Nevýhody:
- můžu umístit druhou krabičku, pokud původní leží jinde (ať už ji tam dal autor, nebo ji někdo přemístil)
ostatní mě mohou považovat za bodohoniče
Výhody:
- pomůžu autorovi, který nemusí ke kešce jezdit (často by to pro něj znamenalo spoustu času i nákladů)
získám bod a nemusím se sem vracet
potěším i další kačery, kteří tudy půjdou a keš si odloví
Různé typy nálezů
Tyto dvě varianty využívám podle situace:
A) Úkryt jasně poznám – buď podle nápovědy, nebo protože v terénu není jiné možné místo a mám 100% ověřené souřadnice (např. tradička nebo výsledek z geochecku). B) Úkryt nepoznám hned – v okolí vidím spoustu možností a možná jsem se jen nedíval dost pozorně. C) Moje souřadnice nesedí přesně. D) Předem se domluvím s autorem o obnovování, že jdu na disablovanou keš a kešku mu obnovím.
A samozřejmě existují i situace mezi těmito variantami.
Osobní zkušenost
Když si to shrnu – pokud opravdu najdu typ A, mám u sebe vhodnou krabičku, já osobně většinou udělám to, že se pokusím obnovit keš.
Ve skutečnosti to ale nedělám často. Jen málokdy mám naprostou jistotu, že jsem našel správný úkryt, a většinou ani nemám vhodnou krabičku u sebe.
A co mě vedlo k sepsání toho, jak to vidím já při obnově cizích keší?
Povím vám příklad několika kešek, které jsem poslední dobou našel, obnovil či neobnovil – a co mě k tomu vedlo.
Příklady z praxe
1) Archivovaná keš
Archivovaná keš, která byla archivovaná RW po disablování od autora kvůli mokrému listingu, byla ještě nalezená.
Po roce od posledního nálezu jsem nic nenašel na místě, kde nikde nic jiného nemohlo být (skruž uprostřed pole). Tady jsem hrdě napsal DNF pro další archeokačery, že to asi nemá smysl zkoušet – s tím, že jsem ztratil trochu času riskováním, že buď bude archivní bodík, nebo nebude nic.
(Samozřejmě i zde je pravděpodobnost, že tu ještě může keš být, jen jsme ji neviděli 🙂) = DNF
2) Keš na posedu
Keš, která evidentně byla na starém posedu. Na místě souřadnic s nápovědou „Dvojité dno“ jsme našli nový posed, vedle haldu dřeva ze starého posedu.
Keš jsem měl odsouhlasenou z geochecku, ovšem ať jsme hledali jak jsme hledali, nikde nic… Říkal jsem si – bude další
Protože jsme neviděli žádný jasný úkryt! Je jen náhodou, že jsme keš našli skoro 20 metrů odtamtud. U stromu v místě, kde původně asi vůbec nebyla.
To je příklad, jak by mohlo dopadnout, kdyby někdo, kdo neprohledá okolí a jen si řekne:
„Jsem na souřadnicích, keš tu není, tak hodím novou krabku zde.“ – udělal chybu.
3) Keš v ptačí budce
Přišli jsme k místu s nápovědou „v suterénu stromu“. U paty stromu jsme našli poleno s dutinou zespodu a malou páčkou, která měla bránit vypadnutí keše – jenže dutina byla prázdná.
GPS seděla a nápověda taky, takže jsem sáhl do batohu pro náhradní krabičku. Než jsem ji položil, prohlédl jsem okolí. Zvedl jsem hlavu a všiml si ptačí budky. Uvnitř ležela původní keš a na dvířkách byl nápis: „Neboj drahá, to jen nějaký kačer neumí číst listing!“
Díky tomu jsme si vlastní krabičku odnesli a původní keš vrátili tam, kam patří. Znovu jsem si potvrdil, že člověk musí hledat důkladně a nebrat první prázdný úkryt jako důkaz, že keš zmizela.
4) Keš v trubce pod kamenem
Jednou jsme našli místo uprostřed kamenitého pole. Autor měl keš uloženou v trubce pod kamenem, trubka tam pořád držela, ale samotná krabka zmizela.
Neměl jsem na autora kontakt, tak jsem zavolal jednomu z předchozích nálezců. Potvrdil mi, že keš opravdu patřila sem. Po kontrole okolí jsme se rozhodli dát novou krabičku zpět do trubky, odkud původní zmizela.
Na fotce je vidět trubka pod kamenem, která držela pevně na místě – jasný důkaz, že sem keš patří.
Závěrečné shrnutí ohledně obnovování
Když se setkám se situací typu A, neváhám a keš obnovím. Stejně budu postupovat i při dalších výpravách, dokud mi někdo nepředloží důkazy, že tím postupuji špatně.
Člověk se samozřejmě může někdy splést, ale když jedná rozumně, většinou tím pomůže – autorovi ušetří cestu a dalším hráčům umožní hru.
A to malé procento případů, kdy se spletu? To snadno napravím – stačí požádat jiného kačera, aby moje omylem obnovení krabičky odnesl.
