Přejít na obsah






Doporučeno
Fotka
- - - - -

Do Mexika za Mayi III.

Příspěvek od MikiHamza , 01 duben 2022 · 1 231 Zobrazení

reportáž
Do Mexika za Mayi III.

VAROVÁNÍ !!!
Následující text může obsahovat pravopisné chyby či jiné prohřešky proti pravidlům českého pravopisu, které by mohly citlivým jedincům při jejich nálezu způsobit psychickou, nedejbože i fyzickou újmu. Nedoporučuje se čtení jazykovým puristům. Zvažte tedy riziko a čtěte jen na vlastní nebezpečí, autor za následky nenese zodpovědnost.

 

"Všichni jsou už v Mexiku, Buenos Diaz, já taky jdu ..." zpíval autor, který to podle závěru poslední sloky asi na rozdíl od nás nestihl. To my nezávahali, trošku zariskovali, a do Mexika se i za dob koronáče podívali.
Poslední tři dny pobytu jsme strávili návštěvou památek ve státě Yucatán, kam jsme přejeli ze státu Campeche.
Yucatán - hranice

Z města San Francisco de Campeche, nebo zkráceně jen Campeche, hlavního města stejnojmenného státu, jsme pokračovali po dálnici na severovýchod na hlavní město státu Yucatán - Mérida. Cílem bylo cestou navštívit další významné mayské město Uxmal. Tady nás celkem dost zklamala navigace, která nás sice vedla nejkratší cestou, z níž se nakonec ukázala slepá ulička. Silnice 3. třídy se postupně změnila z asfaltky na polní cestu, na které pár kilometrů před napojením na hlavní silnici byla na hranici státu zavřená brána. Nezbylo tedy než to vzít trochu delší oklikou po silnici 1. třídy kolem města Muna, abychom projeli oficiálním přejezdem. Do Uxmalu jsme místo z jihu či západu, jak jsme původně předpokládali, dorazili ze severu.
Uxmal, který leží asi 60 km jižně od Méridy, patřil k významným mayským městům, i když byl založen poměrně pozdě, asi kolem roku 500 n.l. Díky dostatečným zdrojům vody se ale rychle rozvíjel, největšího rozkvětu dosáhl v 8. a 9. století, kdy zde žilo snad až 25 tisíc obyvatel. Kolem roku 1000 n.l. byl Uxmal dobyt Toltéky a o 100 let později byl opuštěný. Mayové přesunuli své sídlo do nedalekého Mayapánu. V Uxmalu je zachováno mnoho staveb v specifickém stylu. Místo bylo díky své blízkosti navštěvováno a zkoumáno již od začátku 19. století. Od počátku 20. století probíhá záchrana a oprava staveb. Vzhledem k snadné dostupnosti a atraktivitě patří Uxmal k hlavním mayským památkám a je hojně navštěvován.
Hned kousek od vchodu je monumentální Pyramida kouzelníka (Pirámide del Adivino), za kterou je rozsáhlá čtyřboká budova s dvorem - Palác jeptišek (Cuadrángulo de las Monjas). Mezi tyto dvě stavby ukazují výchozí souřadnice virtuálky GCDC1B Spud's Estupendo Uxmal. Zde je potřeba zjistit odpovědi na dvě jednoduché otázky. Bohužel v současnosti je vstup na toto místo zamezen, zřejmě kvůli ochraně památky. Naštěstí s pomocí informací na internetu lze odpovědi snadno zjistit. Toho si autor všiml, takže nově těsně po naší návštěvě doplnil podmínky pro zalogování fotkou před pyramidou. V areálu je též pěkně zachovalé hřiště na tradiční míčovou hru tlachtli. Mezi Pyramidou kouzelníka a Velkou pyramidou je Místodržitelský palác (Palacio del Gobernador), dlouhá budova s bohatě zdobenou fasádou, údajně vůbec nejdelší z mayských památek. Na Velkou pyramidu je možno vylézt a prohlédnout si areál pěkně shora.
Uxmal - Pirámide del Adivino

Uxmal - Cuadrángulo de las Monjas

Uxmal - hřiště na tlachtli

Uxmal - Templo Major nebo Gran Pirámide

Uxmal - pohled z Velké Pyramidy

Uxmal - Palacio Del Gobernador

Po prohlídce Uxmalu jsme pokračovali na sever na hlavní město státu Yucatán - Méridu. Přímo na hlavní silnici jsme si asi po 25 km udělali malinkou zastávku, protože zde byly výchozí souřadnice zajímavé earthcache GC6CJMN Witness A Global Killer (Chicxulub Impact Crater). Tím "zabijákem" v názvu kešky byl asteroid Chicxulub, který dopadl před 66 miliony let do Mexického zálivu kousek od pobřeží Yucatánu (viz waypoint earthcache). Následkem jeho pádu bylo hromadné vyhynutí především dinosaurů na konci druhohor. A proč jsou úvodní souřadnice earthcache zrovna na tomto místě? Tady by měl být okraj kráteru vytvořeného dopadem tělesa, navíc se zde nacházelo něco, co mohlo evokovat následky jeho pádu. Podmínkou pro zalogování je získat odpovědi na 11 bodů, což se může zdát složité, ale kromě čtyř prvních, které se hledají na místě, se ostatní získávají na internetu.
Další earthcache GC67CAY Arbol de luz nás měla čekat o pár kilometrů dál. Je věnována cenote na soukromém pozemku, který je ale nyní pro veřejnost uzavřen. Není možné se k ní tedy dostat a zjistit odpovědi na otázky, ani se u ní vyfotit.
Do soumraku ještě zbývala trocha času, tak jsme projeli kolem Méridy do městečka Progreso na pobřeží Mexického zálivu, shodou okolností kousek od dopadu asteroidu. Mezi pobřežím tvořeným úzkou kosou a vnbitrozemím se rozkládají mělké laguny, které jsou útočištěm vodního ptactva, především plameňáků. Těm jsou věnovány tradičky GC97C5J Flamingo Road #2 a GC97C7Y Fossil Creek, která navíc upozorňuje na zkameněliny, které se tu dají najít.
Plameňáci

Do Méridy, která je nejen hlavním městem státu Yucatán, ale nejvýznamnějším městem jihovýchodního Mexika jsme dorazili opět za tmy. A ráno jsme spěchali dál, takže nezbyl čas ani na zběžnou prohlídku města založeného Španěly v roce 1542, které je centrem tradiční mayské kultury do dnešních dnů.
Mérida - Catedral de San Ildefonso de Yucatán

Cílem byl dojet navečer k Chichen Itzá, která je na východ kousek od dálnice vedoucí kolem města Valladolid do Cancúnu. My jsme to ale vzali oklikou a jeli napřed na jihovýchod, kde se u města Tecoh nachází cenote Tza Itza. V době naší návštěvy byl pozemek, na kterém se nachází, opuštěný, až na dva místní, kteří se o nás nezajímali, a byl volně přístupný. Jedná se o jeskynní cenotu, kam se sestupuje po dřevěném schodišti, nahrazujícím dříve používané a nyní značně ošlapané stupně vytesané ve skále. Tradiční keška GC5CA8G A Cold Dark Matter je umístěna venku kousek od vchodu do jeskyně.
Cenote Tza Itza

O 10 kilometrů dále za městem Telchaquillo je pak archeologické naleziště města Mayapán. Leží asi 40 km od Méridy a bylo centrem Mayů na Yucatánu v pozdním poklasickém období, tj. v letech 1220 až 1440 n.l. Do konce 15. století bylo opuštěno. V areálu přes 4 km2 velkém se nacházelo kolem 4000 budov a žilo zde až 17 tisíc obyvatel. Město bylo objeveno už začátkem 19. století, ale výzkum zde začal až v roce 1939. Mayapán sice nepatří mezi nejznámější archeologická naleziště, ale celý areál je pěkně upraven a je zde spousta zajímavých budov. Tím, že není přeplněn turisty, tak je zde i poměrně volný pohyb s možností vylézt si na některé stavby. Tou nejvyšší a nejatraktivnější je Kukulkánova pyramida, ze které je panoramatický výhled na celý areál. U úpatí pyramidy je earthcache GC6QZ4X Extraterrestrial Connection, která v podstatě navazuje na předchozí earthcache, protože dává do souvislosti Chicxulubský kráter a staré Maye.
Mayapán - Pirámide mayor

Mayapán - pohled z Velké pyramidy

Mayapan  - Observatorio

Mayapan - El Templo de los Nichos Pintados

Po prohlídce Mayapánu jsme se raději vrátili po hlavní silnici do Acancehu, a odtud po silnici 2. třídy pokračovali na východ, než abychom po minulých špatných zkušenostech jeli nejkratší cestou dle navigace s využitím silnic 3. třídy.
Acanceh - Plaza de las Tres Culturas

Malou zastávku jsme udělali v městečku Homún, které je známé množstvím menších cenot, které se nacházejí v jeho okolí na soukromých pozemcích, jejichž majitelé lákají turisty k návštěvě a koupání. Nás spíše zlákaly dvě tradiční kešky, které ale podle logů neslibovaly pohodový nález. Obě založil místní kačer, který byl aktivní jeden a půl roku od roku 2015, přičemž našel dvě kešky, z nichž jednu si zalogoval dvakrát, a sám založil 6 kešek, z nichž 4 jsou již v archivu. A ty dvě zbývající to asi brzo také čeká. Obě mají spojitost s cenotami. První z nich GC60AHH Journey to a beautiful wonder Cenote Tza Ujun Kat je přímo v centru obce naproti hřbitovu na hlavní křižovatce. I owner píše, že okolí je stále zamudleno. Když jsme zaparkovali v podstatě na souřadnicích, tak se hned seběhli prodejci občerstvení, jak je to obvyklé. Navíc v tomto čase, kdy se tu moc turistů nevyskytuje, tak nás další lákali na návštěvu jejich cenoty. Po prostudování předešlých logů jsme zjistili, že keška je kousek dál, ale problém s ní nikdo nehlásil, i když poslední nález byl rok a půl starý. Hint ukazoval na kamennou zídku, za kterou byli na zahrádce její obyvatelé. Hledání tedy bylo za těchto podmínek skoro nemožné. Po zběžném prozkoumání zídky očima a pár pokusech sáhnout mezi kameny jsme to vzdali a logovali DNF, protože keška tam možná někde stále je. Druhá keška GC60AH1 Journey to a beautiful wonder Cenote Yaxbacaltun byla naštěstí mimo městečko. Souřadnice ukazovaly na vstupní bránu do malého areálu s cenote. Na ní podle hintu keška být neměla, byla tedy opět špatně zaměřena. Poslední hodnověrný log o nálezu kešky byl ale několik let starý, ty poslední byly pochybné. Přesto jsme poctivě podle hintu, že keška je tuba ve stromě, prozkoumali všechny stromy v širokém okolí, ale bez úspěchu. Náhradní schránku jsme už neměli, takže jsme stejně jako naši předchůdci zalogovali fotologem s uvedením informací o situaci. Buď tedy někdo další umístí náhradní kešku, nebo ji pošle do archivu.
Cenote Yaxbacaltun

Po zklamání, které kolegům nahradilo koupání v cenote, a mně prohlídka zajímavé sukulentní vegetace v okolí, jsme pokračovali dál na jihovýchod přes vesnice a malá města, kde se někde zajímavě snoubila mayská a španělská architektura. V každě osadě byl katolický kostel, ale většinou zchátralý a nepoužívaný.
Huhí

Yaxcaba - Iglesia San Francisco de Asís

Posledních pár kilometrů jsme se odvážili na silničku 3. třídy a dorazili do malé obce Yaxunah. Asi by nikoho nenapadlo toto odlehlé místo navštívit, nebýt tradiční kešky GC81ABA Yaxunah Small Places. Ta je umístěna v kulturním středisku s muzeem místních indiánů. Což znamená, že je dostupná pouze během otevírací doby. Měli jsme štěstí a malý areál byl otevřen. Dokonce byl připraven na návštěvy, u vchodu byla všudypřítomná desinfekce. V kanceláři byl mladík a pobíhali zde ještě dva malí kluci. Dalo nám trochu práce jim vysvětlit, proč jsme sem přišli, protože zařízení je evidentně určeno hlavně místním. O kešce mladík nevěděl, ale s pomocí chytrých telefonů, kde jsme mu mohli ukázat podle obrázku z galerie u kešky, která zde byla někým vyfocena, co vlastně hledáme, a s pomocí překladačů, proč jsme tu. Mohl tedy zavolat nějakému šéfovi, aby dostal instrukce, jak hledanou kešku najít. Protože to chvilku trvalo, tak nám mezitím otevřel i muzeum, což byla jedna místnost s pár věcmi a informačními panely. Nakonec jsme mohli úspěšně zalogovat a přispět menší dobrovolnou částkou. Naší návštěvou se počet logů na kešce téměř zdvojnásobil. Dokonce se nám za naše logy dostalo od ownerky, starší paní z Texasu, poděkování.
Yaxunah - areál kulturního střediska s muzeem

Yaxunah - muzeum

Yaxunah - kostel

Z Yaxunah už to bylo jen pár kilometrů do města Pisté na hlavní silnici a k Chitchen Itzá, kde jsme v motelu nedaleko od vjezdu strávili další noc. Místo jsme vybrali tak, abychom ráno co nejdříve mohli navštívit toto nejznámnější mayské archeologické naleziště. Chichen Itzá je spolu s dalšími třemi mexickými mayskými památkami - Calakmul, Palenque a Uxmal - zařazeno do seznamů UNESCO. Tím patří do nejvyšší kategorie turistických atrakcí, což se odráží v návštěvnosti i ceně vstupného. Navíc je velice snadno dostupné, leží jen 3 km od sjezdu z dálnice spojující dvě největší turistická centra, Méridu a Cancún.Když jsme hned ráno přijeli na velké parkoviště u areálu, už bylo značně zaplněno auty i autobusy, a před pokladnami byly dlouhé fronty. Prodej vstupenek ale probíhal svižně, a za chvíli jsme byli v areálu, kde začínali rozbalovat své stánky i prodejci suvenýrů.
Chichen Itzá - vstup

Chichen Itza - stánky se suvenýry

První cesta vedla samozřejmě k velké Kukulkánově pyramidě (někde také El Castillo), která je ikonickou stavbou nejen pro Chichen Itzá, ale i pro veškeré mayské památky. Je tak i na suvenýru pro Mexiko v geocachingu. A zřejmě je i důvodem, proč se právě Chichen Itzá dostalo mezi sedm nových divů světa. Jeho návštěvou jsem si tak po Koloseu a Petře mohl odškrtnout další položku v mém "wishlistu". Nakonec se nám podařilo vystihnout chvilku a vyfotit se před pyramidou téměř bez dalších turistů. Fotka byla totiž jedna z podmínek pro zalogování staré virtuálky GCG9MY El Castillo.
Chichen Itzá - El Castillo

Chichen Itza bylo velkým městem od klasického období až do poklasického, tj. asi v letech 600 až 1200 n.l., kdy ovládalo sever poloostrova Yucatán. V 13. století bylo dobyto vládcem Mayapánu a pomalu zanikalo. Jen chvilku v roce 1534 dokázali ještě zbylí obyvatelé vzdorovat malé jednotce Španělů, ale brzy poté byli poraženi. Znovuobjeveno bylo už počátkem 19. století, v jeho druhé polovině začal průzkum, který pak pokračoval spolu s obnovou po celé 20. století. Už začátkem 20. století bylo navštěvováno turisty a v současnosti je jedním z nejnavštěvovanějších míst v Mexiku. Zachovalo se zde mnoho pozoruhodných staveb, vedle zmíněné Kukulkánovy pyramidy je to například pěkně zachovalé hřiště na tlachtli, Chrám Bojovníků (Templo de los Guerreros), vedle kterého je rozlehlé sloupořadí (Grupo de las Mil Columnas), či tzv. Observatoř (El Caracol).
Chichen Itzá - El Caracol

Chichen Itza - Templo de las Grandes Mesas

Chichen Itza - aréna na míčové hry

V okrajové části areálu je ukryta tradiční keška GC6ZTH3 Chichen Itza, u které owner prosí nálezce i nenálezce o údržbu. Tentokrát jsme měli štěstí a nepříliš kvalitní mikrovku i s logbookem, do kterého se dalo zapsat, našli. Zajímavé jsou některé logy na webu, kdy účastníci organizovaných zájezdů s průvodcem mají problém se ke kešce dostat, protože leží mimo prohlídkovou trasu.
Na opační straně areálu je jedna ze dvou cenot, kterou Mayové ve městě měli. Jí je věnována earthcache GC2FN7V Cenote Sagrado. Jak název napovídá, jednalo se o posvátné místo, kam směřovali mayští poutníci se svými obětinami, které do ní házeli, a které tam o pár set let později archeologové s radostí nacházeli, protože se jednalo i o předměty ze zlata, jadeitu či obsidiánu. Vedle toho zde byly nalezeny i lidské kostI, takže tato cenota je jednou z mála, kde byly doloženy i lidské oběti, i když se zřejmě spíše jednalo o zajaté nepřátele, než o vítěze v míčových hrách, jak se někdy traduje. Samotná earthcache je obecně zaměřena na vznik cenot, přičemž otázky se týkají daného místa.
Chichen Itza  - Cenote Sagrado

Po prohlídce areálu a dokoupení suvenýrů, kdy prodejci se předháněli ve výhodných nabídkách a sami šroubovali ceny dolů, aby v obrovské konkurenci něco prodali, jsme pokračovali jen pár kilometrů k nedaleké cenote Ik Kil, která byla též posvátným místem. I zde se nalezly obětiny, včetně lidských. Samotná cenote je velice krásná, jedná se o otevřený typ s průměrem asi 60 m, kdy hladina vody je asi 26 m pod povrchem a hloubka vody skoro 50 m. Ideální místo pro extrémní skoky do vody, které zde byly nedávno několikrát pořádány v rámci Red Bull Cliff Diving World Series. Pro normální návštěvníky samozřejmě platí zákaz skákání, a musí sejít pěkně dolů po schodech ve skále vytesanou chodbou, aby si mohli zaplavat v krásně čisté vodě, a případně se vyfotit, aby splnili podmínku pro zalogování earthcache GC24GPJ Blue cenote (IK KIL), vedle zaslání odpovědí na pár otázek.
Cenote Ik Kil

Cenote Ik Kil

Cenote Ik Kil

Po vykoupání v cenote jsme pokračovali na východ, ale ne po dálnici, ale po silnici 1. třídy do poměrně velkého města Valladolid, založeného Španěly, a pojmenovaného podle tehdejšího hlavního města Španělska. Přímo ve středu města je tradiční keška GC17DGY Alux, která svým počtem FP i velikostí slibovala na místní poměry něco lepšího. Bohužel už cestou začalo poprchávat, a když jsme zaparkovali, začalo pršet. Takže jsme jen rychle vyběhli a vešli do soukromé zahrady, která měla ukrývat vstup do mayské jeskyně. V nedaleké budově, kde jsme měli požádat o povolení vstupu nikdo nebyl, takže jsme rychle zalogovali do stylově uložené kešky, neboť zmiňovaný Alux je mayský mytologický strážce pokladů, a zahradu, ve které byly ještě další skulptury, opustili.
Alux

Za deště jsme pak po dálnici jeli na Cancún, abychom udělali ještě malou zastávku za městečkem Nuevo Valladolid u cenote Yum Kin. Zde měla být tradička GC9BDWE Yum Kin. Založena byla půl roku před naší návštěvou starým známým kanadským ownerem a stále byla bez nálezu. Cenote je na soukromém pozemku, takže jsme museli projet bránou se strážním domkem, kde seděla babka, která ale po nás při průjezdu nic nechtěla. Za mizerného počasí, kdy naštěstí na chvilku přestalo pršet, jsme zaparkovali přímo u cenoty. Jednalo se o typově nejstarší cenotu, která vypadala jako obyčejné kruhové jezírko, dokonce s nepříliš vábnou vodou, kolem kterého byla krytá posezení. Nikdo zde zřejmě kvůli špatnému počasí nebyl, a tak jsme poměrně rychle našli kešku s čistým logbookem a získali tak třetí mexické FTF. Jen co jsme se zalogovali a vrátili kešku, tak nás při nástupu do auta překvapili dva místní, kteří se dožadovali zaplacení vstupného, i když jsme se ani nevykoupali, a v areálu jsme strávili jen pár minut. Po chvilce smlouvání jsme se dohodli na symbolickém vstupném a pokračovali dál do Cancúnu. Zřejmě kvůli malé atraktivitě místa a nutnosti zaplatit vstupné tam po nás byl doteď jen jeden další návštěvník.
Cenote Yum Kin

Cenote Yum Kin

Do Cancúnu jsme dorazili opět navečer. Druhý den jsme se ještě před vrácením auta stavili nedaleko letiště na tradičku GC485TK KO-156 "AZUL TORRE". Zajímavý objekt stojí na velkém kruhovém objezdu, kde jsme při předchozí cestě kolem spěchali a nenašli v hustém provozu místo na zastavení. Tentokrát pršelo a provoz byl mírnější, takže jsme zastavili na krajnici a za deště přeběhli přes silnici. Po chvilce hledání jsme dle hintu našli od myší okousanou plastovou lahvičku od léků s mokrým potrhaným logbookem. Už jsme neměli nic kvalitního na náhradu, tak jsme dali aspoň plastový kelímek s novým logbookem, i když je pravděpodobné, že si na něm hlodavci asi též smlsnou. Snad tam někdo další dá něco lepšího a odolnějšího.
Azul Torre

Pak už nás čekalo jen vrácení auta a poslední oběd na rozloučenou v místní restauraci, kam nás předtím neúspěšně párkrát lákali. Následovala cesta autobusem na letiště a po odbavení odlet přes Paříž do Vídně, a pak už jen kousek autem domů.

 

Geocaching v Mexiku
Z hlediska geocachingu patří Mexiko k průměrně rozvinutým zemím. Je zde kolem 2000 aktivních kešek. Většina z nich je ale založena cizinci, z čehož také plyne, že jejich údržba není valná a spoléhá se na to, že se o to postarají občasní nálezci. Návštěvnost je slušná pouze v místech, kam jezdí zahraniční turisté. Není divu, že nejnavštěvovanější keška, která má zároveň nejvíce FP, je stará virtuálka v Tulumu. Další místa pak patří keškám na Mayské riviéře. Sázkou na jistotu jsou virtuálky a earthcache, které odpovídají našim zvyklostem z Evropy. Navíc u všech kešek těchto typů byly listingy i v angličtině, vedle místní španělštiny. U fyzických schránek je to problematické, hlavně pokud jsou na volně přístupných místech. Specifiky, která mohou někomu odlov znepříjemnit, je uložení kešek a přístup k nim. Jak je vidět z textu, většina kešek byla v místech, kde se muselo platit vstupné. Další kešky zase byly na místech, kde byl přístup omezený otevírací dobou, a případně byly i na vyžádání od místních, což někomu také může působit obtíže. Přitom tyto kešky patřily k těm nejlepším, podobně jako u nás. Nejčastějším typem kešek jsou pochopitelně tradičky, mysterky či multiny se vyskytují minimálně, ostatní fyzické typy chyběly zcela v těch místech, kde jsme se pohybovali. Asi nikoho by nenapadlo jet do Mexika hlavně za keškami. Naopak geocaching je vhodný doplněk, ať už je hlavním cílem odpočinek na plážích, případně doplněný o poznávání památek nebo přírody, či koupaní v cenotech. Nejvíce kešek je v blízkosti letovisek na pobřeží, kde je i pár sérií labek. Další kešky jsou na turisticky zajímavých místech. Naopak kešky zcela chybí ve velkých městech, včetně hlavních měst států, jako jsou Mérida, Campeche, Villahermosa či Tuxla Gutiérrez, i když i v nich je spousta zajímavých památek na koloniální dobu, např. historická opevněná část města Campeche, zapsaná v seznamech UNESCO, by si nějakou kešku nebo sérii labek určitě zasloužila.

 

Závěr
Naším cílem bylo navštívit ty nejznámnější mayské památky. Sice se nám nepodařilo navštívit Belize a hlavně Guatemalu, kde je asi největší zachovalé mayské město Tikal, ale v Mexiku jsme úkol splnili. Vedle toho jsme se vykoupali ve dvou oceánech a několika cenote různých typů. Okusili jsme typická mexická jídla i místní pivo. A vedle toho odlovili i nějaké kešky. Celá cesta, i když byla dost hektická, proběhla bez větších komplikací. Vše jsme si naplánovali a zorganizovali sami, což mělo vliv hlavně na cenu celého zájezdu, která byla velice příznivá, což také přispělo k maximální spokojenosti s pobytem, který můžeme každému doporučit.

Pivo Corona

Na zdraví !

 

PS: Ještě byl v předběžném plánu rozsáhlejší článek s praktickými informacemi pro cestovatele. Ten by se ale netýkal geocachingu, takže jsem od této myšlenky nakonec ustoupil. Pokud by měl někdo o podobné informace zájem, rád odpovím soukromě.



  • 0



Říjen 2022

P Ú S Č P S N
      1 2
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31      

Poslední komentáře

Poslední příspěvky

Reklama