Přejít na obsah






Fotka
* * * * * 1 hlasy

Moravský Kras

Příspěvek od mikisi , 04 listopad 2013 · 1 507 Zobrazení

Moravský Kras Za devatero horami a devatero řekami je pohádková země… Tak nějak asi začíná skoro každá pohádka.
S trochou fantazie si pod pojmem pohádková země můžeme představit zemi místy udržovanou rukou zemědělce, místy netknutou, divokou, protkanou zurčícími potůčky, které mnohokrát na úpatí skal mizí do podzemí. Hluboká údolí- kaňony a rozlehlé lesy, náhorní plošiny poseté závrty upozorňující na podzemní prostory, jeskyně.
Propasti velké a hluboké, jejichž kouzlo lze obdivovat na povrchu, ale i propasti podzemní rovněž úctyhodných rozměrů. Tyto však většinou zůstávají skryty lidskému oku. Mohutné a majestátné skalní masivy i samostatně stojící izolované skály, rostliny rostoucí pouze na tomto území.

Tato země je jistě pohádková, ale zároveň je i skutečná. Je to oblast na severovýchod od Brna o rozloze asi 100km², táhnoucí se v délce 30km až k obci Sloup. Nazývá se Moravský kras. Můžeme ho rozdělit na tři části a to na severní, střední a jižní část. Celkem se v této oblasti nachází asi 1100 jeskyní od malých až po obrovské jeskyně prostory, od neznámých až po světově známé kde se provází a ročně je navštíví tisíce turistů domácích i zahraničních.
Nejsem ochránce přírody a bohužel ani speleolog (jeskyňář), ale tato část naší země kde jsem se narodil a žiji celý svůj život mě k sobě doslova připoutala. Proto mě mrzí, že většina návštěvníků „krasu“ se zajímá jen o propast Macochu a veřejně přístupné jeskyně. Proto bych chtěl touto cestou seznámit co nejvíce lidí se zájmem o přírodu a tajemno se zbývající částí „krasu“, která není o nic méně zajímavá. Začneme tedy od severu, od pramenů tajuplné podzemní říčky Punkvy a budeme putovat přes celou krasovou oblast až do samého Brna. Tak tedy pevnou obuv, vyrážíme…
V literatuře se uvádí jako začátek severní časti ,,krasu“ obec Sloup se svými veřejně přístupnými Sloupsko-šošůvskými jeskyněmi. Jsou to nejdelší veřejně přístupné jeskyně o několika patrech, ve kterých se propadá Sloupský potok a protéká v nejspodnějších patrech směrem k propasti Macocha.
Ještě o kousek severněji se však nachází u obce Němčice nepřístupné jeskyně nesoucí své jméno po blízké obci. Jsou zatopeny vodou a slouží jako zdroj vody pro obec(49°26’47.347″N, 16°42’21.939“E). Ale ani toto ještě není nejsevernější část ,,krasu“. Ta se nachází u obce Vratíkov nedaleko od bývalého okresního města Boskovice. Je to takový relativně malý ostrůvek vápenců nesoucí název Vratíkovský kras. Dříve byl dobře ukryt v lesích, ale po vybudování přehradní nádrže v blízkém údolí na říčce Bělé, bylo nutné vybudovat novou silnici namísto staré, zatopené. Ta teď vede v těsné blízkosti jeskyní. Je jich zde několik. Část jich je nepřístupná s krápníkovou výzdobou (49°29’34.309″N, 16°42’59.758″E).
Tak a teď zpět do Sloupu. Tam nás dovede potok Luha, který pramení nedaleko nejvyššího vrcholu Drahanské vrchoviny-Skalky (49°29’24.000″N, 16°47’22.175″E). V nových mapách je tento potok uváděn jako Punkva. Podle starších map však Punkva přímo nepramení, ale vzniká soutokem potoků v podzemí. Potok nás povede krásným údolím mezi loukami. Do obce vstupuje potok skoro až na náměstí, protéká za kostelem, který je známým poutním místem. Z pravé strany přibírá do svého toku potok Žďárná a z Luhy se stane Sloupský potok, který po několika desítkách metrů skryje svůj tok do podzemí. Potok od pramenů až po Sloup teče po nepropustných horninách. V obci se však podklad mění na vápenec. Jak známo vápenec umožní vodě, aby pronikla do jeho nitra a po tisíce let ho modelovala a tvarovala ke svému obrazu. Podle množství vody, které korytem protéká, se také mění místo kde vody mizí pod zem. V létě za sucha se potok ztrácí pomalu a nenápadně ještě než vůbec dosáhne k jeskyním. Situace se ale úplně mění na jaře, když taje sníh nebo při prudkých deštích a povodních. To pak z malého potoka vznikne divoká řeka, která bere vše, co jí stojí v cestě divoký proud se valí, až do jeskyní. Pokud se ucpou cesty a voda se nemůže dostat do podzemí, vzniká před jeskyněmi (49°24’38.014″N, 16°44’20.354″E) a samostatným skaliskem zvaným Hřebenáč (49°24’37.221″N, 16°44’16.542″E) velké jezero špinavé vody, která si dříve nebo později najde svoji cestu a zmizí v podzemí, aby vytvořila bájnou říčku Punkvu.
Vložený obrázek
Toto je skalní masiv zvaný Evropa a Indie. Jsou zde jeskyně, které jistě vedou do Sloupských jeskyní. Nejsou však prozkoumány a vchod je bohužel zavalen. Přímo pod skalami má hokejový oddíl své hřiště. Skály jsou hojně využívány horolezci. 49°24'43.832"N, 16°44'23.774"E

Vložený obrázek
Malé hřebenáče ve stráni nad nově vybudovaným parkovištěm a areálem pro turisty. 49°24'40.315"N, 16°44'21.887“E. Jsou pojmenováni Otec, Matka a Syn.
Vložený obrázek
Skalní útvar Hřebenáč kolem, kterého se voda propadá. Na obrázku je dobře vidět potok postupně se ztrácející. Tento masiv je pozůstatkem zřícené jeskyní klenby, jejíž zbytky se nacházejí před jeskyněmi.
Vložený obrázek
Pohled na vstup do bludiště Sloupsko-šošůvských jeskyní.
Vložený obrázek
Vyschlé řečiště, ústící do Starých skal. Po pravé straně zbytky zřícené klenby dávné jeskyně.

Stojíme na místě, kde nás opustil Sloupský potok. Než budeme putovat dál ještě bych zmínil jeskyni Kůlnu, která je dobře viditelná i ze silnice. Bylo zde objeveno mnoho pozůstatků po osídlení pravěkými lidmi a také kosterní ostatky mimo jiné jeskynního medvěda. 49°24’27.406″N, 16°44’16.729″E.
Nyní se posuneme necelé 3 km východně do malebné vesničky Holštejn. Také touto vesnicí protéká vodní tok. Říká se mu Bíla voda a je druhým potokem co v podzemí po spojení se Sloupským potokem vytvoří Punkvu, která se nám ukáže na malou chvíli na dně Macochy a potom v plné své kráse až před Punkevními jeskyněmi. Na své pouti před dávnými časy vytvořil po pravé straně údolí několik jeskyní. Jeskyně V Bučí, Nezaměstnaných, Holštejnská. Na konci údolí ční mohutná skála, na které jsou zříceniny hradu Holštejn (49°24’7.362″N, 16°46’36.107″E). Jako správný středověký hrad měl i svoji hladomornu. K tomuto účelu sloužila jeskyně, dnes volně přístupná, na úpatí skály. Také v dávných časech byla propadáním potoka. Skaly v okolí slouží jako horolezecký terén. Tak jako ve Sloupě tak i zde se potok drží na povrchu, dokud se jeho vody nedotknou vápence. Při nízké vodě potok nedoteče ani do svého propadání jménem Nová Rasovna ( 49°24’1.107″N, 16°46’35.398″E). Je to místo působící stísněným dojmem, druhé největší propadání v Moravském krasu. Obrovské balvany navršené na sobě a hukot mizející vody mají své kouzlo. Přímo nad propadáním vede silnice do Holštejna. Aby se zabránilo sesuvu silnice při otřesech způsobených průjezdem aut, byl zde instalován most. Projet může jen jediné vozidlo, a protože podlaha mostu je z dřevěných fošen je už z dálky slyšet každé vozidlo, které projíždí. Stane li se, že Nová Rasovna nestačí pojmout množství vody, vystoupá voda do výše asi 6 m a potom se přelije do údolí, které je zakončeno daleko starším propadáním- Starou Rasovnou, zvanou též Zbořisko ( 49°23’59.484″N, 16°46’29.310″E). A pokud by se voda přelila i zde pokračuje dál Hradským žlebem do Ostrovského a Suchého žlebu. To si ale povíme někdy jindy.
V Nové Rasovně tedy mizí Bíla voda a propadne se až do hloubky bezmála sto metrů. Proto tedy když, budeme sledovat průběh jeskynního systému na povrchu, spatříme pouze skály a par závrtů naznačujících pravděpodobný směr toku pod zemí. Po cestě najdeme vstupy do jeskyní Piková dáma (49°23’57.874″N, 16°46’29.761″E), Spirálka (49°23’53.017″N, 16°46’26.026″E), C 13 (49°23’49.415″N, 16°46’20.165″E). Vstupy do těchto jeskyní jsou hluboké úzké šachty vedoucí až k podzemnímu toku Bílé vody. Sestupuje se po železných žebřících napevno zabudovaných do stěn šachet. Aby se zabránilo vniknutí, jsou všechny vstupy opatřeny poklopy a připomínají kanály. Před jeskyní Spirálka je Wanklův závrt. Je pojmenován po krasovém badateli Jindřichu Wanklovi. Pojmenován proto, že roku 1855 se tento závrt vytvořil propadnutím stropu jeskyně přímo před očima tohoto badatele. Po cestě míjíme starou hájovnu, která nyní složí jako útulek pro jeskyňáře. Naproti přes silnici je jeskyně Michalka. V této jeskyni díky výbornému mikroklimatu dozrávaly sýry Niva dovezené sem z nedaleké otinoveské mlékárny. Přicházíme na křižovatku řečenou U kaštanu. Doprava obec Sloup, doleva Ostrov a přímo pokračují podzemní prostory naší nejdelší jeskynní sítě dlouhé přes 30km nazvané na počest objevitelů Amatérská jeskyně.
Vložený obrázek
Vložený obrázek
Skalní masiv s jeskyní Hladomorna nebo také lidomorna. Jeskyně je volně přístupná. V zadních partiích je však tma takže je dobré mít s sebou světlo. Na vrchol se dá vylézt po laně nebo je možné skálu z pravé strany obejít a dostat se nahoru i bez pomoci lana. Jsou zde patrny ještě zbytky hradeb a strážní věže.

Vložený obrázek
Celkem nenápadné skalisko, ale právě zde byl objeven vchod do jeskyně C 13. V pravé části snímku je dobře vidět vstup do této jeskyně zajištěný proti vniknutí nepovolaných osob. Pozorný divák si všimne malé tabulky připevněné na skále. Je to pamětní deska. I zde při objevování nového podzemí stálo toto úsilí životy. Zde v roce1965 tragicky zahynul amatérský speleolog Jiří Šlechta.

Vložený obrázek
Zajištěný vstup do„Spirálky“.

Vložený obrázek
Takhle vypadá Piková dáma na povrchu.

Vložený obrázek
Nová Rasovna za nízkého vodního stavu. Voda mizí již v korytě potoka.

Vložený obrázek
Výstup na hrad Holštejn od propadání Nová Rasovna.

Vložený obrázek
Vchod do jeskyně Michalka, která sloužila místní mlékárně při zrání sýrů Niva.

Vložený obrázek
Vlevo Evropa a Indie nad budovou Otec, Matka, a Syn dále sloupské skály, vchod do jeskyní a skalisko Hřebenáč.

Vložený obrázek
Přehledná mapka okolí Holštejna s jeskynním systémem.


J.Sobol

  • 1



Srpen 2019

P Ú S Č P S N
   1234
567891011
12131415161718
19202122 23 2425
262728293031 

Reklama