S tím poměrem cyklo/pěší to není zase až tak zlé, i když je pravda, že vedou cyklistické. To je ale dáno částečně tím, že u nás se dá na kole dostat téměř všude. Když si člověk prohlédne mapu tohoto bookmarku, dá se z ní vyčíst, že největší kumulace cyklo-multin je ve střední a jižní Moravě, tedy v oblasti úvalů, Horno+Dolnomoravský, Dyjsko-svratecký a Moravská brána. Tam se vždycky jezdilo na kole a byla tam celorepublikově nejvyšší podpora cykloturismu. V ostatních částech republiky je to více či méně smíšené.
Nicméně mě samotnou zajímalo, jaký ten poměr přesněji je, tak jsem se pokusila to trochu odhadnout. Z Drakova bookmarku mám projito něco přes 100 keší, tedy téměř polovinu (ne vše mám zalogované). Budu pracovat jen s těmi, které jsem ulovila (založila) a jen s těmi tuzemskými.
Je poměrně složité určit definici toho, co je na kolo a co ne. Pro každého něco jiného. Pro MTBčkaře je na kolo všechno, pro mě jen zlomek. Podle atributu kola to hodnotit nechci, ten je dávaný skoro všude. Řada keší je jednoznačně koncipována jako "bikerská", ale vede často po lesních cestách, kořenech a kamenech. Například bych v životě nechtěla jet na kole Rallye Sudety, Čertovu podkovu a další. Zkusila jsem si tedy u každé ulovené keše vybavit, jaká byla její cesta, a z toho jsem pocitově určila, jestli by ji většina lidí zvládla projet na kole nebo ji raději šla pěšky. Vyšel mi z toho celkem vyrovnaný poměr 51 pro cyklo a zhruba 45 pro pěší. Připomínám: je to pouze můj subjektivní pocit, ale zase to mohu hodnotit na základě vlastních zkušeností, a půlka bookmarku už je snad obstojný vzorek.
Přesto jsem i já pro zakládání více pěších multin, protože mi přijdou obecně atraktivnější.
A ještě se vyjádřím k formě zakládaných dálkoplazovek:
Určitě je vítaná pestrost, takže žádný unifikovaný model multin zavádět nechci. Je super jednou hledat fyzické krabičky, jindy štítky, pak zase odpovídat na otázky. Sto lidí má sto různých nápadů, jak založit dlouhou keš, a to je na tom hezké. Obecně bych ale řekla, že:
- "Tajná" trasa (postupové stage bez znalosti směru) je vhodná max do délky 30 km, tedy v rozmezí jednoho dne chůze. Na dvoudenní cestu už je třeba více plánovat, např. zamluvit ubytování.
- Rozhodně by měl hledač vědět, jak daleká cesta ho čeká. U desítek multin mi tato informace dost chyběla! Často jsem ani nevěděla, jestli si mám vzít spacák...
- Pokud chcete mít postupové stage na vícedenní multině, můžete alespoň do listingu načrtnout plán trasy. Když hledač nenajde stage, může vám napsat a v čekání na odpověď může jít klidně dál, protože bude vědět kam.
- V případě složitějšího řešení nebo delší trasy se hodí telefon na ownera v listingu. Může se ztratit stage nebo změnit indicie, a vzdát to po 50 km chůze už hledače dost zamrzí.
- Bývá fajn mít v terénu duplicitní stage pro případ ztráty. Např. dva štítky na různých objektech. Netlučte štítky, prosím, do stromů. A už vůbec je nešroubujte. Namlátit kvůli jedné multině, kterou uloví sotva dvacet lidí ročně, patnáct stromů, je opravdu zbytečné. Nejde o to, jak moc to tomu stromu škodí nebo ne, ale o to, že pro dosažení svých zájmů nemusíte ubližovat věcem kolem sebe. Naprosto vždycky se dá najít nějaký rozcestník, tyč, plot, pařez, infotabule, atd.
- U multin okolo 100 km už je fajn dát hledačům více informací. WP na prameny, možnost bivaku, atd. Sice si to každý může najít sám (a měl by!), ale pomoc s přípravou se vždycky cení.
- A to nejdůležitější - dálková keš má smysl jen když vede po zajímavé trase.
Ještě vám doporučím moc nepřekombinovávat a nedělat to zbytečně složité, hlavně na dlouhých trasách. Čím méně transparentní luštění uděláte, tím více lidí to bude svádět k podvádění.
Tak se těším na další dálkoplazové přírůstky!