172 odpovědí na toto téma

[prazskychytrak]

Co si budeme povídat, PWT jsou jen kvůli bodům. Taky jsem si testnul jaké to je vyskakovat, řídit to a tak, ale podruhé už z toho nějaká nová zkušenost není. A zážitky, které člověk zažije u PWT, zažije u normálního výletu také. Co se týče nahrazování PETek u PWT, tak tam bych to tak neodsuzoval, i se tu někde řešilo, že pořádný PWT by měl mít na začátku a na konci bednu s náhradníma věcma. No ale když někdo cíleně vyzobává traily, tak to není z nějakého potěšení, ale z důvodu toho honění za body :-)

[phrkt]

...to mi zavání spíš něčím takovým nevábným, čemu se říká závist...

 

... že jsou zloději...

 

 

Já myslím/doufám /věřím, že tady nikdo nezávidí ty body, ale že vadí (zejména u někoho) způsob jejich získání, protože to vede ke generalizaci a vrhá to špatné světlo na celou obec.

 

Připomíná mi to případ jedné propisky, kterou si přivlastnil jeden nejmenovaný kačer v Chile, zřejmě aby měl čím logovat. A udělal tak před celým světem z českých (nejen) kačerů zloděje.

 

Tyhle věci se prostě pranýřovat musí a to trvale, jinak se časem stanou normou...

[pepa.z.pocernic]

Varování za to, že napíšu, že se honibodi snižují k častým podvodům. Bravo, Pepo, podvádění je dle tebe v pořádku, chápu-li to správně?

podvádět v pořádku není. Jenže obviňovat paušálně všechny kdo hrají na body, že podvádí a ještě je urážet v pořádku taky není. Doporučuji nastudovat základy logiky.

[Smrk]

Někoho to prostě baví a má z toho uspokojení. Já na body moc nehraju, ale když se potkám se švagrem, vždycky mi hned připomene, že jich mám o stovku méně než on. Tak měsíc zaberu a trumfnu ho. Ale dlouho mi to nevydrží a jsem zase na chvostu.

Nebo znám zase kačera, který si umínil, že bude mít nejvíc zalogovaných travelů u nás. Takže obráží eventy, fotí auta, psy a kočárky... prostě si dal takový cíl a chce překonat sám sebe.

Já překonal sám sebe posbíráním všech srpnových suvenýrů, při posledním dni jsem toho měl plný brejle.

[Jacka]

Mě by trochu zajímalo, kdo myslíš, že se tady o někoho otírá...

Jistě víš, Romane, že tohle vlákno není na fóru první na podobné téma. Předtím se diskuse o honibodech rozjela ve vlákně o JTJPT a později ještě někde. Jméno konkrétně Filemonů padlo už mockrát, vím, že už tehdy jsem si říkala, jestli je opravdu všichni, co o nich píšou, osobně znají.

[Seb.Loeb]

Překvapilo by mě, kdyby toto téma nebylo za chvilku zamknuto, ale nedá mi to a založím ho na vyřádění :-) Proč mají lidé nutkání honit se za body, když je jasné, že třeba takové Filemony nikdo neporazí, protože mají prostředky lítat po světě za krabičkami. A když už někdo prostředky má, je hlavním smyslem jen předběhnout první v žebříčku, nebo proto, že mají nutkání stále něco vrstvit? :-) Toto téma je prostě rozborka těch, kteří mají mnohem více bodů, než co je běžné získat při běžných víkendových výletech, sem tam okořeněných nějakou sérií. Třeba já mám zatím průměr cca 1000 na rok a už to mi přijde hodně, ale jsem z prahy, kde není potřeba cestovat nikam daleko. S tím se dostanu nahoru tak za 20let, takže zůstávám v klidu :-)

 

Já myslím, že je to prostě sběratelství. Když máte 100 pivních tácků, tak si každý pamatujete a pokaždé když nějaký nový získáte, máte z toho radost, tím spíš, čím je hezčí nebo exotičtější. Když jich máte 10000, tak si stejně už dohromady nepamatujete co máte a jde vám už jen o to mít jich ještě víc. A čím rychleji vám přibívají, tím míň vás zajímají a jen jen kupíte v nějakém pokoji. S keškama to může být podobné. Když máte hodně nálezů je pro vás v podstatě jediná výzva mít jich ještě víc.

[Smrk]

Seb.Loeb: to razítko v tvém nicku mám v sešítku :-) Už léta.

[hplus]

Asi se každý chce dostat do první stovky. Chtělo by to hodně času a peněz.

Sím Tě - v první stovce ještě jsou (pro ně překvapivě) i takoví, co už třeba rok vůbec nelogujou! 

[Aranyafëa]

Někoho baví třeba geocaching víc, než se procházet po přírodě a lovit jen to kolem čeho náhodou jde. A body jsou přímou součástí geocachingu. Jak je někdo získává, to už je na každém kačerovi, měl by si ale určit nějaké meze jak to hrát, především se držet pravidel psaných a pravidel etických, protože v psaných pravidlech nemůže a nesmí být všechno, a řešení "co není zajázáno je dovoleno" je samozřejmě kravina.

A vůbec, nemá cenu rozmazávat tohle téma, stejně je to pořád na každém kačerovi jak on k tomu bude přistupovat. Je to pořád dokola.

[mh.mail]

A body jsou přímou součástí geocachingu.

 

A já zase tvrdím, že v geocachingu žádné body neexistují. To číslo, které se zobrazuje u jména, je počítadlo nálezů. Právě zaměňování nálezů za body je příčinou podobného dohadování se o nesmrtelnosti chrousta. A disputace o tom, že ty moje „body“ jsou hodnotnější a ty vaše „laciné“ (zatím jsem neviděli nikoho, kdo by se hádal o to, že jeho body jsou laciné a ty ostaních hodnotnější). Když si sundáte zkreslující brýle a nahlédnete nahou pravdu, zjistíte, že nález je a vždy zůstane nálezem. To, co by nás mělo vnitřně obohacovat, je cesta, jak jsme kdo k tomu konkrétnímu nálezu došel. A protože každý máme jiné preference, nikdy nemůžeme dospět k absolutní shodě ve vnímání tohoto vnitřního obohacení. Někoho uspokojí účast na powertrailech, jinému se z nich dělá špatně a radši si udělá procházku desítky kilometrů přírodou, na jejímž konci na něj čeká pouze jeden jediný nález (a to ještě kdoví jestli). Nelze však říct, že počínání toho prvního je nízké, zatímco toho druhého kvalitní. Nebo naopak. Pokud si to oba užili stejně, oba budou mít na svůj odlov hezkou vzpomínku. A to je na geocachingu to krásné.

---------

Leč lidé se rádi poměřují s druhými. Problém je v tom, že hodně lidí by se chtělo poměřovat nejradši v tom, v čem jsou dobří, co jim jde. A pak jsou naštvaní, když ostatní zrovna tohle jejich poměřování neakceptují, protože se jim tím „kazí“ ta jejich statistika. Ale to je jejich problém a ne můj. Nehodlám se nechat zatáhnout do této jejich hry. Hraju geocaching - hru na hledání skrytých krabiček. Ne soutěž o to, kdo bude mít někde největší číslo. Zároveň ale nebudu nikoho přesvědčovat, aby tu soutěž nehrál. Je to jeho věc.

[Bubaczech Gang]

Není to jen o prostředcích, je to i o jiných věcech, třeba o vůli tomu obětovat čas.....

 

Pravdu díš, když si představím, že někdo letí do Ameriky jen proto, aby v poušti několik dní v kuse lovil jednu krabičku za druhou a pak zase letí zpátky, tak to opravdu není jen o prostředcích, to už je diagnoza..

[kolombo]

Myslím, že debaty na téma body nebo zážitky se vedly už na starých fórech v době, kdy 200 nálezů byla spousta keší :-)

[TeamSolaris]

Osobně to beru s nadhledem. Ti, kterým jde o číslo, které leží pod Vaším nickem, podle mě nepochopily podstatu a celkový význam Geocachingu i když i tahle věc individuální. Každý ať si hraje proč chce, někdo to jede pro body a někdo to jede pro adrenalin, zábavu, seznámení, .. to je podle mne Geocaching, to co se při něm odehrává, ne ten bod, který nám tam naskočí.

Na druhou stranu mi to je úplně jedno, nemám potřebu se vztekat nad tím, že někdo má o nějaký ten bodík (stovku, tisícovku,..) víc, já jsem pyšný na mojí odlovenou stovku a nikdo mi to nesebere!  

[Bubo_CZ]

Já mám průměr něco málo přes dvě stě za rok. Není to moc a není to málo. Ale nežiji jenom proto, abych hledala plastové krabičky někde v lese nebo strčené ve městě ve zdi. Mám spoustu dalších zájmů a vše zabírá nějaký volný čas. Nedokážu si představit žít jen pro GC. Takhle se mám vždycky na co těšit.

[panda101]

Asi jsem Jouda, ale GC je pro mě zábava a radost. Radost že někdo najde mou keš , Radost že najdu jinou. Mám jich 301 a každá má příběh . 

a já si myslím že "Voootom to JE "  

[prazskychytrak]

to je taková ta idylka no, 200 keší za rok, kávička, vlastní škatulka u nedalekého památného dubu, kde jsem se poprvé políbil s maruškou a kterou najde 5 kačerů za měsíc..a pak najednou začne pípat mobil ve velkém, to totiž někdo naplánoval trasu PWT okolo dubu a sjelo se tam půl republiky, geodálnice 2metry široká :-D

[Vláček]

Pravdu díš, když si představím, že někdo letí do Ameriky jen proto, aby v poušti několik dní v kuse lovil jednu krabičku za druhou a pak zase letí zpátky, tak to opravdu není jen o prostředcích, to už je diagnoza..

Tisíce lidí dělají v principu to samé - letí někam na jiný kontinent jenom proto, aby si párkrát kopli do balónu, sjeli řeku či vylezli na kopec a pak letí zase zpátky. Prostě leckterý amatér v různých oblastech.

Ale souhlasím s tím, že je to diagnóza. Taky občas nechápu, proč to vlastně dělám. (Nejde o GC.)

[mnik]

ja se za bodama honim jak to jde - blby je, ze to praveze moc nejde -at delam co delam ,tak vic jak 30-50 kousku za rok v posledni dobe nedam (holt to vzdy stocim nekam do lesa na boruvky nebo tak nejak) , za to se z kazdeho nove nabyteho bodu raduju , div se s nim nemazlim a tak tocim alespon  hodiny v ramci GC  obdivovanim sve statistiky po kazdem jednotkovem zvyseni konta

[frettie]

A odhodlání. Já se třeba po značně nadstandardním úlovku cítím saturován a cache mě pár dní neberou. A od té doby, co mě "předběhl" i Kapsa, tak začínám uvažovat a přidání se k wmh a jeho podpisu "The art of slowcaching". Myslím, že by jej měl automaticky dostávat každý, kdo má menší roční odlov než známý oživovač koťátek

Edit: Příspěvek jsem začal psát ještě před Kapsovým - shoda náhod je skutečně jen náhodná

Spíš bych to dal na průměr keší na den (ne kešoden) - ten mám i přes veškerý snahy krásně stejně nízkej a vzhledem k mému nárůstu tak o 300-400 keší za rok se to ani moc nehne.

[frettie]

Pravdu díš, když si představím, že někdo letí do Ameriky jen proto, aby v poušti několik dní v kuse lovil jednu krabičku za druhou a pak zase letí zpátky, tak to opravdu není jen o prostředcích, to už je diagnoza..

Není to diagnóza, je to styl - když jsem tam byl já, tak jsem si za těch 14 dní odlovil celkem 3 keše, zbytek jsem si raději užil.