6869 odpovědí na toto téma

[Zverinec]

Já mám dnes na programu králův dort a protože jsem nikdy dort nepotahovala (nechutná mi to), tak v záloze ještě čokoládovo-malinový dort, ten je luxusní.

[Solim]

Šolime, také jsem vycházela už z osmičky, byli jsme přechodný ročník, kdy se zbytky dvou tříd potom spojily do jedné devítky. Předpokládám, že jsme věkem podobně a učivo tehdy bylo jednotné. Goniometrické funkce jsme měli až na gymplu a když srovnám naši matiku se strojaři nebo elektro průmkou, tak jsme toho měli mnohem víc než tihle "techničtí kluci". Kdo z nich chtěl pokračovat na VŠ, většinou dělal matiku i soukromě. Takže se dost divím, že u vás předpokládali znalosti.

Ano tez jsem sel z osmicky na gympl, ale ty goniometricke funkce se do nas snazily narvat ve 14-ti dnech na konci prazdnin vcetne vseho co se ucilo v devitce a pak zacal normalni prvni rocnik a tam uz se predpokladalo ze ty goniometricke funkce zname vcetne vseho co se ucilo na devitce. Byl to tehda prvni rok toho exterimentu a jen na nekolika skolach, proto jeste nebyly upraveny osnovy na gymnaziu. Proto jsem dodnes velmi obezretny na to, kdyz skolstvi zas spousti nejaky experimet bez delsi pripravy. Treba zruseni maturity z matematiky. Dodnes si myslim, ze skola nas ma naucit cist, psat a pocitat.

Faktem je ze matiku na gymplu jsme meli velmi dobrou a na techneckem VS jsem mel vlastne prvni rocnik jen opakovani uz znameho a tak to byla pohoda.

 

Dodnes mam z tech 14-ti dnu trauma, tech 10 mesicu nahustenych do 14-ti dnu je pro teenagera fakt zabiracka a malem jsem s tim sekl. Kdo to nezazil, asi netusi o cem pisu. Kdyz pak zacal normalni rok, tak to uz byla pohoda, jen ty znalosti z te devitky byly vyzadovany.

[honzak123456]

V jiném vláknu jsem četl Zvědavčin dotaz "Co používáte na depku vy?", a vzpomněl jsem si na jeden koronavtip:

Vydesinfikoval jsem roušku v toluenu a pak jsem zažil nejhezčí procházku v životě.

[mpik]

Taky jsem to zažil, ten dvoutýdenní rychlokurs včetně fyziky, která potřebovala integrály, které jsme neznali. A pak totéž na vejšce, kde celou gymplovskou matiku jsme projeli za 14 dní a jelo se dál. Průmyslováci byli na mrtvici, ale kupodivu, integrály neznali, ale používat je uměli (Laplaceova transformace, atd.) Stejně mi těch 5 semestrů vysoké matematiky k ničemu nebylo. Jen takové povědomí, že něco takového existuje.

[gord]

Ja jsem prumyslovak a ackoli mam matiku rad, tak na vejsce to byla moje nocni mura. Proste se predpokladalo, ze neco vsichni umeji a na tom se stavelo. Zvlastni, ze stejny pristup nebyl v "odbornych" predmetech (kolik casu se stravilo vysvetlovanim gymplakum, jak navrhnout/nakreslit prevodovku, ackoli my prumyslovaci to davali s prstem v nose).

 

No dnes je to jeste trochu posunute - totez, co se uci v prvnich letech na bakalarskem studiu, se probira znovu na inzenyrskem. To udajne proto, ze tam mohou byt lidi, kteri bakalare absolvovali uplne v jinem oboru. Misto toho, aby si to sami dostudovali protoze nevhodne zvolili predchozi stupen vzdelani, snizuje se kvalita vsecho.

Tento příspěvek byl upraven od gord: 28 březen 2020 - 11:54

[ladislavappl]

My jsme na SVVŠ (předchůdkyně pozdějších gymnázií) derivace ani integrály neměli. V letech 1960-64 zrovna probíhal experiment "sepětí školy se životem". Spočíval v tom, že jeden den v týdnu jsme šli dopoledne někam pracovat a odpoledne byla teorie. Naše škola chodila do statku na pole a na chmelnice a připravovali jsme se na odbornost "pěstitel-chovatel". Manželka je zase "univerzální obráběčka kovů" a jedna pí MUDr. zas "dělnice keramické výroby". Bylo to myšleno tak, že kdo se nedostane na VŠ, tak bude aspoň vyučený. Samozřejmě nikdo z nás (co vím) žádný výuční list nedostal. Někde to ale vzali vážně a tak studenti museli při závěrečné zkoušce vyorat s koňským potahem brázdu (bylo to v Učitelských novinách).

Ale kdo se může pochlubit, že ho na češtinu učil Zdeněk Svěrák? .

[Zverinec]

Ani ja vysokoskolskou matiku nejak nepobrala. Pak mi to kapku chybelo v dalsixh predmetech, treba statistice

[zvedavkanocni]

Za nás na gymplu zase byly o prázdninách povinné dvě brigády min. dva týdny. Jeden rok jsme ve Sfinxu třídili a balili hrnce na vývoz, mimochodem pěkné sady, a další rok jsme byli v zemědělství. Docela ráda na to vzpomínám, rozhodně lepší než bramborové brigády na základce.
Navic jsem měla další rok brigádu v Bulharsku, tři týdny od okopávání rajčat po sběr fazolí a následně týden u moře. Tehdy jsme se se spolužačkou divily, že tam nikdo nechtěl a brigáda na nás zbyla. Fajn byla i soukromá brigáda u asfaltování - s jedním důchodcem jsem rovnala krajnice u lesních silnic. Takže se práce nebojím, každá zkušenost mi něco dala.

[Zverinec]

nj, po 89 nejak brigady zrusili...

[milan.k]

nj, po 89 nejak brigady zrusili...

Tohle je s prominutim nesmysl - kdo je jako zrusil ?.

Na gympl jsem chodil po revoluci a nebyl problem si v lete brigadu najit, stejne tak na vejsce.

V soucasne dobe, co znam nejake VS studenty, tak vetsina z nich si privydelava, napr. doucovanim stredoskolaku nebo maji nekde castecny uvazek. A co vim o stredoskolacich, tak brigada v mekaci nebo treba cukrarne je dost oblibena.

[Zverinec]

Myslim takove ty povinne skolni, chmel a tak... ne obecne

[gord]

Tohle je s prominutim nesmysl - kdo je jako zrusil ?.

Na gympl jsem chodil po revoluci a nebyl problem si v lete brigadu najit, stejne tak na vejsce.

V soucasne dobe, co znam nejake VS studenty, tak vetsina z nich si privydelava, napr. doucovanim stredoskolaku nebo maji nekde castecny uvazek. A co vim o stredoskolacich, tak brigada v mekaci nebo treba cukrarne je dost oblibena.

 

To je prave ono. Chodil jsi az po revoluci, takze nevis, ze stredo a vysokoskolaci museli povinne na brigady vetsinou do zemedelstvi (hackovani, vyvazovani, cesani chmele, vyoravani brambor, zpracovani cukrovky, ...), protoze nebyli lidi, co by to jinak udelali. Takova hodne levna pracovni sila pro cele narodni hospodarstvi.

[zvedavkanocni]

Jj, chmel jsme měli až před VŠ - díky spolužačce, která byla z oblasti a jezdívala už na SŠ, jsme to docela vyhrály. Byly jsme na lince na konci, takže nějaké zavazování žoků a skládání na rampě, odkud šly na sušičku. Proti těm, co na poli strhávali nebo na lince navěšovali pohodová práce. Jen se divím, že jsme se nestřídali.
O třicet let starší otec vzpomínal, jak za nich se česalo přímo na poli.Chmel byla na pražských VŠ tradice, nevim, co třeba Brno nebo Ostrava.

[ru šedesátsedm]

Navěšování bylo fajn. Tam to nejlíp utíkalo a nejvíc si člověk vydělal. 

Byla jsem na chmelu 3x jako česač, jednou jako kulturák a jednou jako vedoucí. :-)

(s gymplem i s VŠ, obojí Brno)

Tento příspěvek byl upraven od ru šedesátsedm: 29 březen 2020 - 14:39

[ru šedesátsedm]

A Ostraváci i Olomoučáci jezdili taky, když jsme na chmel jeli vlakama, míchalo se to tam odevšad.

[mpik]

Navěšování bylo dost na nic. Česačka dělala randál jak ve fabrice u stroje, nebylo slyšet vlastního slova a když nám přivezli zamotané štoky z popadané chmelnice, byla to dřina a šlo to pomalu. A kdo byl vyšší, pořád ho ty háky mlátily do hlavy, helma byla nutná. Na druhou stranu když pršelo, bylo to lepší pod střechou. Ale za nás nepršelo. Byl jsem jen jednou. Jeli jsme na čtyři party, nějak jsme se ani moc nepotkávali a o nějaké kultuře nebyla ani řeč.

[ru šedesátsedm]

Mě navěšování fakt hrozně bavilo. Mělo to rytmus a chtělo to sílu i švih i umět si bleskurychle "přečíst" kupu, vybrat ten správnej konec ze zdánlivýho chuchvalce, aby to člověk netahal někde zespodu hromady. A když, tak pustit a zkusit jinej. Střídali jsme se 2x2 navěšovači a pamatuju, jak se dělaly čárky křídou, za každej valník a trumfovali jsme se, která z česaček (těch hal) bude mít nejvíc. Když jsme nějakej den začli propadat, sprdli  jsme strhávače, že to mají líp rovnat :-)  to dělalo moc.

Jenže navěšování bylo až od 18.

A byl to nápor na šlachy v zápěstí.

 

Nejhorší byly "gymnaziální" válečky (práce povolená od 15), šílená nuda a vopruz a motala se z toho hlava, a nejlepší byly při jakékoli práci noční směny, strojníci dělali topinky a bramboráky! a nebo byly skvělý noční večeře.

 

Kulturák promítal filmy nebo dělal tématické poslechovky (my třeba měli i v tuhé totalitě pořady o Lennonovi a Simonovi s Garfunklem a pod.) nebo jiné akce, dvakrát za den, pro noční i denní směnu. A sháněl věčně věkův náhradní díly nebo jiný materiál. Například šprcka (s laskavým poskytnutím našich mladších spolužáků) se skvěle osvědčila do 8 mm promítačky místo prasklého převodu.

Tento příspěvek byl upraven od ru šedesátsedm: 29 březen 2020 - 15:03

[milan.k]

To je prave ono. Chodil jsi az po revoluci, takze nevis, ze stredo a vysokoskolaci museli povinne na brigady vetsinou do zemedelstvi (hackovani, vyvazovani, cesani chmele, vyoravani brambor, zpracovani cukrovky, ...), protoze nebyli lidi, co by to jinak udelali. Takova hodne levna pracovni sila pro cele narodni hospodarstvi.

 

Ono to zase tak dlouho po revoluci nebylo :-) a o povinných brigádách samozřejmě vím.

I když v mém regionu to nebyl chmel, na který tu všichni tak nostalgicky vzpomínají, ale tradičně se jezdilo na brambory, na což naopak všichni pamětníci nadávají - 30 lidí na lehátkách v jedný místnost v dřevěným baráku, kde byla pořád zima.

V minulém příspěvku jsem jen reagoval na to povzdechnutí po zrušených brigádách.  Dle mého názoru na brigádu může každý, kdo chce, a že není povinná, je jedině dobře.

[Pontiac_CZ]

Ale kdo se může pochlubit, že ho na češtinu učil Zdeněk Svěrák? .

 

Takže ty jeho televizní diktáty jsi dával levou zadní.
 

[phrkt]

Jo bramborové brigády - vzpomínám, že jsme jeden rok dobývali bramobory na poli hned vedle drátů plných elektřiny pod dozorem zelených panáčků. Maxov, Spálenec, dnes je po železné oponě veta a je tam božský klid, občas tudy projíždím.