xpj používá můj systém pro řadu projektů osobních, zájmových a firemních.
Na fóru i na emailu jsem mu zodpověděl řadu dotazů. Slíbil mi, že si koupí i něco z
mých komerčních produktů (nechtěl jsem to, sliboval mi to na emailu několikrát sám od sebe), a
nakonec to dopadlo tak, že při osobním meetingu mi tento prolhaný človíček, co
jen rád bere, není schopen ani kamarádsky koupit jeden drink.
No, budiž, je to ještě mladý zmrd, nicméně, jeho reakce na to, že už nebude
dostávat zdarma podporu mě docela zaskočila. Je to mladý komunista? Navíc si na
všech instalacích mého systému zmodifikoval patičku tak, aby ukazovala na jeho
mini-firmičku, a smazal odkaz na můj web. Typický zmrd.
Na mém systému jsem pracoval již zhruba 200 hodin. Při sazbě 1.500 Kč/hodinu,
kterou si firemně účtuji, to je vcelku zajímavá částka poskytovaná lidem zdarma
(fakt je ale ten, že na svém systému dělám převážně jen to, co potřebuji já pro
vlastní potřebu, jak se to děje u všech open-source věcí). Zahraniční uživatelé
(jsou jich tisíce) jsou ovšem poněkud odlišní od těch českých.
Naprogramoval jsem mimořádně úspěšný Nucleus eXtreme Edition, PHP / MySQL skript
o velikosti cca 2.5MB, který si stáhlo již více než 10.000 lidí. To je na složitý,
komplexní systém pro profesionály obrovský úspěch. Primitivní české systémy
používá většinou cca 20 lidí. Huh. To je nic.
Puberťáci závidí. V normálním životě se člověk těmto lidem vyhýbá. Na internetu
to nejde až tak snadno. Nezbývá, než tyto lidi ignorovat.
Jednou jsem jel z Prahy na Moravu zkontrolovat, jak pokračuje stavba domu, a
dodavatel kuchyně zrovna urgentně potřeboval poslat dodatečnou objednávku na
spotřebiče Miele. Byl hezký letní den, tak jsem před rozestavěným domem položil
Psion 5mx na kufr své Audi A8. Napsal jsem fax a přes telefon a infraport jej
poslal dodavateli. Měl jsem z toho neskutečnou radost, poprvé (a naposled) jsem
svoji technickou hračku skutečně použil. Všichni na mě koukali a uznale se
usmívali, moje ego stoupalo do oblak.
Včera jsem byl také na první „třídní schůzce“, paní ředitelka (učitelka mé malé
Natálky) nám ukázala tabuli celou popsanou písmenky, a vždy tam bylo zakroužkováno
to nejkrásnější písmeno. Autorem toho nejlépe povedeného sloupce byla samozřejmě
Natálka.
A to se doma ani nepochlubila. Pokládá „být nejlepší“ za tak samozřejmé, že
netřeba se o tom ani zmiňovat…
To jsou fakta. Vše ostatní jsou kecy. Co dělají klučíci? No, nic. Píšou si své
bezcenné poznámky do svých bezcenných blogů, většinou se ani neobtěžují aby
jejich ukradené články jiných autorů proložili alespoň citací. Kdo sem patří?
Moje dcera Natálka, mullDie, nidzo, desna sracka, a pár dalších.
Kdo je pro klučíky nebezpečný? Kdokoliv, kdo tuto jejich „odbornou soudržnost“
narušuje. Na českém internetu bloguje jen pár profesionálů. Naprostá většina
ostatních jsou puberťáci. xpj je puberták, a... zároveň i debil. S
puberťáky se nedá diskutovat. Oni to za pár let (snad) pochopí. Tak jo, klučíci.
Přeji Vám, ať někdy, v budoucnu, dospějete. Zatím si přečtěte třeba můj špičkový článek
Nemám rád SMS, na které se musí odpovídat
, ať se něco naučíte. Nebo si stáhněte Nucleus.
Celou tu dobu mi stálo péro. Kromě Schnee jsem si vzal po pár hodinách i 50 mg
Viagry. V poledne pak někdo klepe na dveře. Jdu otevřít, nahý, ale pořád s tou
rozepnutou bílou košilí na sobě, a s neustále stojícím pérem. Nechávám si na sobě
rozepnutou bílou košili od Armaniho, a jinak nic, vypadá to skvěle, zvláště, pokud
je člověk „dole“ perfektně oholen.
Prostě fajn den, a za chvíli bude fajn party. Je skvělé být geniální, chytrý,
charismatický a krásný. Jak asi mohou žít ti hloupí a škaredí lidé kolem? No,
nevesele…